December 20, 2019

Please reload

Nejnovější příspěvky

12 unikátů z posledních let aneb Vybíráme to nejlepší z výzkumů ÚAPPSČ (1. část)

Díky velké stavební aktivitě posledních desetiletí mají archeologické instituce, zabývající se záchrannými archeologickými výzkumy, stále plné ruce práce. Do médií se však bohužel často dostanou jen útržkovité zprávy ve stylu „Archeologové našli hroby“. Co vám takovéto novinky ale prozradí o našich předcích nebo o nalezených artefaktech? Vlastně nic moc, že? Proto se vás budeme snažit informovat o našich výzkumech nejen očima archeologickýma, ale také vám odhalíme, jaké pozoruhodnosti měli možnost zkoumat archeologové Ústavu archeologické památkové péče středních Čech v posledních letech. Jen pro představu, každý rok má tento ústav více jak 1000 dohledů, z nichž vždy je více jak 100 pozitivních záchranných archeologických výzkumů, to znamená, že nejde jen o dohled při stavbě, ale že se opravdu něco najde a je potřeba skutečný terénní výzkum. A z tohoto obrovského množství jsme pro vás vybrali 12 výzkumů z let 2007 až 2014, které vás jistě nadchnou a na nichž byla učiněna nečekaná odhalení. V prvním díle se podíváme na výjimečné nálezy artefaktuální povahy, druhý díl nás zavede mezi hroby a v díle třetím nás pak budou čekat zajímavá architektonická zjištění. Tak vzhůru do terénu!

 

 

1. Ozdoby doby železné, Osnice, 2009

K mnoha záchranným archeologickým výzkumům v posledních desetiletích přispívají mohutně také výstavby silnic a dálnic. Jednak je jich potřeba stále více, jednak propojují dlouhé úseky dosud nedotčené krajiny, skrývající pod povrchem poklady pradávné minulosti. Bylo tedy jasné, že stavba tak olbřímího rozsahu, jakou byl obchvat Prahy, přinese archeologii mnoho nových poznatků. V okrese Praha-západ, v poloze Osnice, stavba obchvatu protnula plochu s několika tisíci zahloubenými objekty. Jednalo se hlavně o kůlové a sloupové jámy, dokládající existenci nadzemních dlouhých domů, pak také hliníky, pece a jámy zásobní. Artefakty i stavby z velké části náležely do neolitu, hlavně kultuře s lineární keramikou, ale archeologové pod vedením Lubora Smejtka zde doložily také stopy osídlení z pozdně halštatského období doby železné. V několika polozemnicích se nalezlo nejen velké množství typických keramických zlomků, ale také předměty velmi cenné, tzv. importy. Tedy předměty, které se k nám dostaly z jiných území prostřednictvím obchodu, daru, cestování či dalšími způsoby. Z těchto předmětů vynikají známé žluté skleněné korálky s modrými očky, dopravované sem v té době z dílen ve Středomoří, ale hlavně drobounký bronzový závěsek ve tvaru dýčky. Zda byl závěsek artefaktem dětským či honosnou ozdobou udatného bojovníka se však už bohužel nedozvíme…

 

 

2. Novověký hrnčířský areál, Beroun, 2009-2013

Když padlo rozhodnutí vybudovat parkovací dům v místě původního berounského hotelu U Černého koně, v těsné blízkosti historického centra města, bylo téměř jisté, že zde budou potřeba archeologové. A taky že ano. Výzkumy Lucie Čiháčkové a Ireny Benkové zde v několika letech zachytily spletité stavební konstrukce, které obsahovaly množství keramiky, kachlů a kachlových forem. V západní části zkoumané parcely byl dokonce odhalen komplex tří hrnčířských pecí.  V jedné z pecí byly stále vyskládány hrnce dnem vzhůru spolu s kachlemi, které byly patrně používány jako podložky při výpalu keramiky. Obzvlášť neobvyklá však byla výplň druhé pece. V průběhu jejího užívání totiž došlo nejprve k zvětšení a poté ke zmenšení objemu a následně byla do vnitřního prostoru vestavěna další kruhová pec s otvorem v severní a jižní stěně (celkem výzkum zachytil 7 stavebních fází!). A co překvapilo archeology nejvíce, uvnitř pece byly po jejím obvodu do podlahy zabudovány kachle s motivy Ferdinanda I. Habsburského, Karla V. Habsburského, Víry a českého lva. V jednom místě byl pak kruh doplněn hrncem, opět dnem vzhůru. Co to celé mělo znamenat? Výzdobu uvnitř pece tehdejší lidé jistě nezamýšleli. Byla to celé technologická inovace, jejíž účel mi již nejsme schopni pochopit? Možná. Vše je stále předmětem zkoumání. Zatím můžeme s jistotou pouze konstatovat, že ač kachle a keramika patří v novověku mezi velmi časté nálezy, formy a pece nikoli. Nález tak můžeme spojit s příbytky hrnčířů a hrnčířskými dílnami, které v této oblasti v 16. A 17. století produkovaly specifickou keramiku, tzv. berounské zboží, a na které nám ukazují mimo jiné také písemné prameny („Vůkol pod zemí plno hrnčených střepů jest…“). Keramické nádoby i překrásné kachle pak byly distribuovány do českých zemí i do zahraničí. Výzkum tak pomohl zas o něco přiblížit novověké hrnčířské řemeslo.

 

 

3. Bronzový knovízský koník, Mladá Boleslav, 2013
Mladá Boleslav je stále plná archeologických překvapení, které postupně a nenápadně vydává. Tak jako při revitalizaci Ptácké ulice, kdy se při výzkumu, vedeném Jarmilou Sedláčkovou, začaly objevovat nejprve novověké vrstvy plné zlomků keramiky, kachlů a kostí, poté při rozebírání pískovcových zídek základy kamenných středověkých staveb a pak teprve nález nejprestižnější. V zásypových vrstvách čekal na archeology překrásný bronzový závěsek, pocházející nejspíše z mladší doby bronzové, kdy toto území obývala kultura knovízská. Závěsek měl tvar kolkem zdobeného koníka a potěšil nejen archeology, ale také místní obyvatele. A pozor, Ústav archeologické památkové péče středních Čech má s koníkem dokonce další záměr. Ptáte se jaký? To si zatím ještě chvíli necháme pro sebe…

 

 

4. Laténský příval kovů, Týnec nad Labem, 2014 

 Ač je mezi archeology i laiky mnoho odpůrců hledačů s detektory kovů, nemůžeme popřít, že profesionální spolupráce těchto nadšenců přímo s archeology přináší své ovoce. Tak jako na záchranném archeologickém výzkumu vedeném Zdeňkem Benešem u Týnce nad Labem, kdy bylo v rámci revitalizace mrtvého ramene Labe zkoumáno sídliště z mladší doby železné. Jednalo se o rozsáhlou plochu přímo pod již známým hradištěm Kolo, které se tyčí nad lokalitou a poskytuje výhled na obě strany poklidně plynoucího Labe. Během výzkumu bylo objeveno celkem 732 objektů, přičemž tyto objekty kromě očekávané keramiky a zlomků kamenných žernovů vydaly také neočekávané množství kovových předmětů. Přímo z plochy výzkumu bylo vyzvednuto 358 (!) mincí, zlomků militarií, šperků a dalších kovových artefaktů a další stovky těchto předmětů pocházejí z odtěžené zeminy. A že to nebyly ledajaké předměty! Vzácné ražby, importované šperky z jižních oblastí nebo luxusní zoomorfní plastika, to jsou jen vrcholy přepestrého souboru. Mnoho z těchto unikátů by však zůstalo navždy pohřbeno v tunách zeminy, nebýt zapálení několika hledačů ze sdružení Archeus DW. Ti pod odborným archeologickým vedením pravidelně ve svém volném čase přijížděli na lokalitu a pomáhali archeologům dohledat tyto poklady naší minulosti. Víc vám prozradí loňská archeoreportáž!

Příště tedy pokračujeme pohřební tematikou!

 

Please reload

Please reload

Archiv