Please reload

Nejnovější příspěvky

12 unikátů z posledních let aneb Vybíráme to nejlepší z výzkumů ÚAPPSČ (2. část)

Naše poznávání toho nejlepšího, co výzkumy ÚAPPSČ vydaly za poslední roky, dnes pokračuje skvosty pohřebními! V minulém díle jsme se věnovali artefaktuálním zajímavostem, díl příští bude věnován zajímavým architektonickým objevům.

 

5. Hrob bohaté Keltky, Zdiby – Přemyšlení, 2007

Jak poetický může někdy být název investorského záměru v kontextu archeologie, ukazuje případ výstavby nové vilové lokality „Slunečná stráň“ v okrese Praha – východ. Tento mírný, jižní, a tedy i slunečný svah lákal lidi k využití již v pravěku. Výzkum vedený Lukášem Balounem zde totiž zachytil více jak tisíc objektů z mladší a pozdní doby bronzové, doby železné a starší doby římské. A to jak objekty běžné obytné, tak také výrobní areál s tavícími železářskými pecemi a dokonce se podařilo zachytit i několik hrobů. Jeden z nich však mezi ostatními vynikal. Hrob keltské ženy z mladší doby železné obsahoval takovou výbavu, že nejedna z dnešních dam by po ní zatoužila. Žena kdysi rozhodně váženého postavení měla na nohou dva rozevírací nánožníky s dutými polokoulemi, na rukou tři náramky, dva hladké a jeden s kulovitými vývalky, a v místě ramen ji zdobily dvě bronzové spony duchcovského typu. Oděv, který spony držely, se nám bohužel v našich podmínkách nedochoval, ale kdyby ano, jistě by i ten byl z honosné a jemné látky. U hlavy a u chodidel pak žena měla dvě železné spony a kolem pasu měla upnutý opasek z drobných železných a bronzových kroužků. Kým byla tato vznešená paní? Byla urozená nebo se jen dobře vdala? Opravdu byla v tehdejší společnosti respektována, nebo je bohatá výbava pouze odrazem tehdejšího zvyku pohřbívat lépe postavené lidi s početnými milodary? Další úvahy již necháváme na vás…

 

 

 

6. Slovani, dřevo a kůže, Zbuzany, 2008

 Při stavbě rodinných domků často panují zbytečné obavy, aby tam archeologové „něco“ nenašli. Ovšem když se pak to něco skutečně objeví, vůbec to není žádná pohroma, ale naopak pěkná náhoda, vedoucí k dalšímu poznání naší tajemné minulosti. Stejně jako při výzkumu tří parcel pro rodinné domy ve Zbuzanech, kde manželé Stolzovi prozkoumali celkem 12 slovanských hrobů (z toho dokonce dva dvojhroby) z 9. až 10. století a jeden hrob ze starší doby bronzové. Kromě klasické hrobové výbavy této doby, jako jsou keramické nádoby, železné nože, skleněné perly a jednoduché bronzové a stříbrné šperky (za zmínku určitě stojí stříbrná záušnice), pohřebiště vydalo i předměty méně obvyklé. Opět to byla žena, jejíž milodary archeology zaujaly. Kolem hlavy měla sedm bronzových záušnic, které navíc byly ještě v některých místech stále propojeny zbytkem organické hmoty. Patrně kožený řemínek, který původně tvořil čelenku, na níž byly ozdoby zavěšeny, rozhodně nepatří mezi obvyklé nálezy na našem území. Organické materiály se u nás pro pravěk a raný středověk nedochovávají často, a zde byl nejen zbytek čelenky, ale navíc se dochovaly i pozůstatky dřevěných rakví. Prostě téměř dokonalý odraz tehdejších pohřbů.

 

 

7. Jezdec doby železné?, Senomaty, 2011

 O tom, že stavba rodinných domů nepřímo přispívá k archeologickému poznání, se archeologové přesvědčují po celé republice téměř denně. Stejně jako při přípravě parcel pro rodinné domy v rakovnickém okrese, kde výzkum Dany Stolzové odhalil žárové pohřebiště o 18 hrobech ze starší doby železné, kdy zde sídlila bylanská kultura. Tato je proslulá budováním honosných mužských hrobů s jezdeckými artefakty, jako jsou koňské postroje a někdy i dokonce celé vozy. Tento zvyk se patrně odrazil i zde v Senomatech, kde jeden z hrobů měl komorovou, tedy velmi prostornou konstrukci a obsahoval bohatou výzdobu, ukazující na vysoké postavení zemřelého. Tomu pozůstalí do hrobu nadělili nejen velký keramický soubor asi 20 nádob, ale také železné udidlo a několik bronzových kroužků patrně z koňského postroje. Výzkum tak krásně obohatil materiálovou základnu tohoto archeology tolik oblíbeného období.

 

 

8. Patologie v novověku, Lysá nad Labem, 2011

 Při rekonstrukci náměstí Bedřicha Hrozného narazil výzkum Lukáše Balouna na novověký hřbitov, který sloužil až do druhé poloviny 18. století, kdy byl zrušen. Jelikož stavební práce byly plánovány ve značném rozsahu, bylo potřeba vyzvednout všechny lidského ostatky. A nešlo o pár hrobů, celkem bylo zdokumentováno a vyzvednuto 420 lidských ostatků! Sociální rozvrstvení a křesťanské artefakty pohřbených nikterak překvapivé nebyly, zato paleopatologická analýza přinesla mnoho zajímavostí. Kromě klasických artrotických změn na kloubech, zhojených zlomenin a problémů se zuby, zde byl také učiněn poměrně vzácný a velmi mrazivý nález. Jedná se o tzv. porod v rakvi, kdy matka i dítě při neúspěšném porodu zemřou a jsou oba pohřbeni do rakve, kde následkem hnilobných procesů dojde k vypuzení dítěte porodními cestami ven do prostoru rakve. Archeologický výzkum nám tak může ukázat nejen, jak lidé před staletími žili, ale také jak drsně umírali. Smutný příběh stojící za takovýmto nálezem si pak už můžeme pouze domýšlet…

Please reload

Please reload

Archiv