Lughnasadové veselí v Nasavrkách letos slavilo lásku
V kruhu uzavřeném zlatavými svazky obilí a kvítím stojí udatný a známý keltský válečník a vedle něj překrásná žena, na níž mohou všichni oči nechat. Má rozpuštěné vlasy sytě černé barvy a kaštanově hnědé oči s jiskrou. Olivově temnou pleť zdůrazňuje světlý šat, který jí splývá přes štíhlé boky. Její exotický vzhled ještě podtrhuje věnec z bílých květů, který naznačuje, že prožívá něco speciálního. Jeden z přítomných druidů jim svazuje ruce tkaným popruhem na znamení trvalého spojení . Vpravo stojící bojovníci v tu chvíli pozdvihají své zbraně na jejich počest, vyparáděné ženy nalevo tleskají a výskají a zářící novomanželé šťastně vycházejí z kruhu. Keltský svět má novou rodinu a to je potřeba řádně oslavit!
Tento svatební obřad, jehož jsme byli svědky v sobotu v podvečer na Lughnasadu v Nasavkrách, nebyl hraný, ale šlo o skutečné propojení dvou životů. Bus, jeden z místních vážených Keltů si bral Elie, krásnou Peršanku z Íránu, kterou potkal na svých dalekých pracovních cestách. Naše úřady by asi keltský obřad neuznaly za zcela platný, proto před tím proběhl i ten civilní na úřadě. Jejich hlavní oslava však byla naplánována právě na Lughnasad a mohli jí přihlížet i návštěvníci, pro něž to byl jeden z vrcholů letošního programu. A protože každá správná svatba se musí správně oslavit, i zde byla po obřadu nachystána velká hostina. Na rožni se celý den peklo prase a ovce a piva a medoviny byl také dostatek. Jestli se skutečně keltské svatby odehrávaly v podobném duchu, samozřejmě nevíme. Ovšem z písemných pramenů můžeme vyčíst, že Keltové jistě rádi slavili, což dokládá množství svátků včetně čtyř největších (kromě Lughnasadu to jsou ještě oslavy Beltinu, Samhainu a Imbolcu). Jejich náboženství je táhlo k přírodě, ctili posvátná místa v krajině a tak lze předpokládat, že i svatební obřady se odehrávaly pod širým nebem. A Caesar píše, že „druidové jsou činní v bohoslužbě, obstarávají státní i soukromé oběti, vykládají náboženské otázky.“ Z toho můžeme vyrozumět, že byli nejen tvůrci náboženské doktríny a religiózních obřadů, ale že byli také zapojeni do věcí civilních a společenských. A protože sňatek je i dodnes záležitostí na pomezí světa profánního a duchovního, předpoklad, že by u svatebního obřadu asistoval druid, je velmi pravděpodobný. Konkrétní náplň obřadu už však zůstala na fantazii zúčastněných a podle jejich reakcí a úsměvů s ní byli všichni spokojeni.
Občanské sdružení Boii, které festival v Nasavrkách každoročně pořádá, se v porovnání s jinými sdruženími celkově více zaměřuje na prezentaci duchovní kultury, někteří z nich se studiem druidství, nebo spíše neodruidismem zabývají opravdu naplno a oddaně. Návštěvníci tak mohli vyslechnout například přednášky Ženský a mužský kruh, kde se dozvěděli mnoho vskutku zajímavých informací o tom, jak pracovat se svým tělem a myslí a také jak zacházet s pohlavím opačným. Také některé z dalších přednášek, jako Keltský stromokruh či Tajemství a síla slova byly zaměřeny poznávání duchovna s inspirací keltským světem.
Ovšem další program i přednášky už byly typičtější a založené na pramenech archeologických. Ať už na avizovaných přednáškách o skle, zbraních a bronzu, nebo přímo povídáním s řemeslníky na jednotlivých stanovištích se návštěvník mohl seznámit s vyspělými technologiemi v době laténské. Jako každý rok tu předváděli své umění kovář, švec, lukostřelec, šperkaři, bylinkář, hrnčíři, zbrojíři, kuchařky, tkalci, švadlenky, přadleny, barvířky a letos nově i skláři, vyrábějící skleněné korálky původní technologií v malé pícce. A všichni řemeslníci ochotně zodpovídali všetečné otázky návštěvníků a snažili se jim přiblížit svět před dvěma tisíci lety co nejlépe. Téma letošního Lughnasadu bylo Krása a síla a obojího tu bylo k vidění dostatek. Nejen nevěsta byla nádherná, také ostatní keltské ženy si daly záležet na svých účesech i nových peplech, které si nadšeně navzájem chválily. Muži zase měřili své síly v soubojích a to nejen mezi sebou, ale také při inscenované nedělní bitvě s Římany. Kteří museli být, vzhledem k naší středoevropské hrdosti, samozřejmě poraženi.
Na co se ale na Lughnasad kromě předvádění svých řemeslných dovedností a nových počinů všichni těšíme, jsou vždy večerní koncerty. Hrávají zde kapely klidnější, ale také velmi skočné, jako například letošní Navostro či Five Leaf Clover, které nenechají v klidu ani toho nejlínějšího účastníka. Ač všichni znavení z celodenního programu a horkého počasí, tuhle možnost zatančit si v keltském oděvu jsme si opět nenechali ujít a společně s keltskými přáteli ze Slovenska, Polska a Rakouska rozpoutali taneční divočení. Radost z dobře odvedené práce a ze setkání s přáteli byla nakažlivá a strhující atmosféra působila očividně i na diváky, neboť jeden z nich si při pohledu na skotačící rej keltských mužů a dívek povzdechl: „Já chci bejt Kelt!“ Takže ano, ani my nelitujeme, že se párkrát do roka stáváme Kelty! A těšíme se na další společné setkání, tentokrát v režii Regionálního muzea v Českém Krumlově a Ústavu archeologické památkové péče středních Čech a jeho Cest archeologie, na Kupecké osadě Krumbenowe. Tam kromě Keltů dorazí i zástupci kultur celého pravěku a o kulturní zážitky s nádechem minulosti rozhodně nebude nouze. Dorazíte i vy?
Prohlédněte si lughnasadovou Krásu a sílu v naší fotogalerii na Facebooku! (foto V. Mikešová a Z. Beneš)
