Please reload

Nejnovější příspěvky

Když v Bělé stával hrad aneb z výzkumu do výstavy

05/08/2015

"Zámek Bělá stojí na kopci, s mnoha pěknými pokoji, suchými kvelby a sklepy, postavený dobře z kamene, je dle starého zvyku oceněn na 2000 kop grošů…“

 

 Takhle malebně byl popsán a také oceněn zámek v Bělé pod Bezdězem v roce 1643, kdy zemřel jeho tehdejší majitel Albrecht z Valdštejna. A protože tam zámek stojí dodnes a poutá stejně pozornosti, Městská kulturní zařízení Bělá pod Bezdězem se rozhodla vybudovat zde Informační centrum, které samozřejmě vyžadovalo rekonstrukci k tomu určených prostor. A jak se dalo na zámku očekávat, rekonstrukce narušila historické terény a bylo nutné provést záchranný archeologický výzkum. Toho se chopil Ústav archeologické péče středních Čech, jehož pracovníci posléze dospěli spolu s místními k závěru, že by byla škoda výsledky výzkumu v Informačním centru neprezentovat, a to rovnou formou malé výstavy přímo v místech výzkumu. Nyní vám tedy můžeme nejen představit, co výzkum odhalil, ale také vás rovnou pozvat na výstavu, která je na zámku v Bělé pod Bezdězem k vidění až do 30. 9. 2015.

 

Výzkum probíhal od května do září roku 2014 pod vedením Jarmily Švédové v přízemí jižního a západního křídla zámku, na nádvoří, u vstupu a na parkánu. Celkem zde bylo prozkoumáno 13 sond, které zachytily pozůstatky starších stavebních fází z dob, kdy Bělá ještě bývala hradem či tvrzí. Její historie sahá totiž opravdu hluboko, a to nejen doslova v archeologických situacích, ale také obrazně, v pramenech písemných. Už v roce 1304 na ni nechal místní šlechtic Hynek Berka z Dubé převést od krále Václava II. městská práva a vlastní vysazení města pak stvrzuje listina z 24. 4. 1337. Samotná tvrz pak vznikla spolu se založením města ve 30. či 40. letech 14. století. Za husitských válek pak byla opakovaně dobyta, což potvrdil i tento záchranný výzkum, jak si za chvíli ukážeme. V 15. století pak byla naštěstí tvrz znovu opravena a všechny tyto nejstarší stopy stavebního vývoje tedy zůstaly zachyceny uvnitř pozdějších přestaveb. Odkryty byly až při výzkumu a vy se tak s námi nyní můžete podívat, jaké poklady minulosti se nám odhalily.

 

Krásnou prezentaci vývoje technologického pokroku na hradě odhalila sonda č. 4, která zachytila několik úrovní podlah. 30 cm pod podlahou současnou se nacházela starší, z hliněných pálených dlaždic, pod ní pak ještě starší prkenná podlaha a úplně vespod hliněná dusaná podlaha s vápenným nátěrem. Sonda č. 1 zase vydala pozůstatek pískovcového základu renesančních kachlových kamen. Nálezů fragmentů kamnových keramických kachlů bylo vůbec i v ostatním terénech dost, a tak výzkum přispěl i k rozšíření souboru v Evropě tolik ceněných českých kachlů. Nouze samozřejmě nebyla ani o středověkou a novověkou keramiku a také o větší i menší zlomky zvířecích kostí, ostatně jak to tak bývá na téměř každém archeologickém výzkumu. Další sondy pak zachytily lité maltové podlahy, další části zdiva, ostění či portálu.

 

Za výše zmíněný doklad husitského ničení pak lze považovat objevenou destrukci gotického zdiva značné tloušťky, které jevilo známky přepálení. Tedy bylo ve své době zasaženo požárem, který chronologicky odpovídá právě zmínkám o dobývání husity. Zdivo bylo součástí věže nebo jiného podobného vstupního objektu, sonda, která situaci zachytila, však byla pro upřesnění příliš malá. To je asi celková nevýhoda záchranných výzkumů, jejich prostorová omezenost nám většinou nedovoluje rozpoznat a prozkoumat vše, co by bylo potřeba k vytvoření přesnějšího obrazu minulé reality. Stejně tak ani přesnou podobu a dispozici středověké tvrze z Bělé nebylo možno z těchto třinácti sond rekonstruovat. Podle rozsahu se však zdá, že tvrz se rozkládala na srovnatelné ploše, jako dnešní zámek, vy se tak můžete nechat zlákat k návštěvě a při procházce zámeckými prostorami si tvář středověké tvrze alespoň představovat. A u toho se ještě pokochat originálními nálezy! Tak neváhejte a udělejte si letní výlet do Bělé pod Bezdězem!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Please reload

Please reload

Archiv