- Veronika Mikešová a uvedení autoři výzkumů
12 unikátů z posledních let aneb Vybíráme to nejlepší z výzkumů ÚAPPSČ (3. část)
V posledním díle poznávání toho nejlepšího, co výzkumy ÚAPPSČ vydaly za poslední roky, se dnes podíváme na zajímavá architektonická odhalení. V prvním díle jsme se věnovali artefaktuálním zajímavostem, díl druhý se zabýval pohřebními unikáty. Dnes náš miniseriál sice končí, ale nemějte obavy, i nadále vám budeme servírovat ty nejlepší archeologické výzkumy i nálezy!
9. Řivnáčská kamenická dílna, Kněžívka, 2011
Výstavba a rozšiřování logistického centra zde již v 90. letech vyvolala záchranný archeologický výzkum, na nějž v roce 2010 a 2011 navázala Lucie Šulová (dnes Mattiello). Její výzkum zde zdokumentoval několik desítek objektů, jako byly domy, pece a výrobní stavby. A jedna z nich opravdu stojí za pozornost! Chata o rozměrech 3 x 3,5 metru, datovaná do období středního eneolitu a příslušející řivnáčské kultuře, sloužila v dobách své existence patrně jako dílna pro výrobu kamenných nástrojů, a to jak štípaných, tak i broušených. V jejích pozůstatcích se totiž našlo velké množství pracovního odpadu po štípání i broušení, což naznačuje, že výroba probíhala přímo v této chatě. Prostě dílna, řekli bychom si. Co tento nález však činí ještě pozoruhodnějším je další nález v podlaze objektu. Tam totiž bylo uloženo celkem šest jedinců, z nichž čtyři těla tvoří zvláštním způsobem kříž tak, aby si hleděli do očí. A nejde o dospělé, ten je zde jen jeden. Pět z těl bylo dětských. Jaký smysl měl tento zvláštní rituální pohřeb a proč se odehrál, můžeme opět jen hádat.
10. Architektonický unikát eneolitického pohřebnictví, Holubice, 2008
I na poměrně malé ploše se někdy objeví velký nález. To dokazuje případ stavby 55 metrů dlouhé kanalizace, na níž byl proveden záchranný archeologický výzkum pod vedením Lucie Šulové (dnes Mattiello), který odkryl sice pouze 21 objektů (z období eneolitu a starší doby římské), ale jeden z nich svým významem vydá za desítky kůlových jam. Byl jím hrob muže ze závěru eneolitu, z období kultury se zvoncovitými poháry. Muž byl na posmrtnou cestu vybaven měděnou dýkou, šídlem, pazourkovou šipkou a dvěma, jak jinak než zvoncovitými, poháry. Co se týče výbavy, ta byla pro mužskou populaci této doby vcelku klasická. Co však obvyklé nebylo, je zjištěný negativ stavební konstrukce hrobu. Podobné doklady takovýchto stavebních zásahů do pozdně eneolitických hrobů jsou v Evropě zcela ojedinělé. I zdánlivě nenápadný výzkum tak může výrazně přispět k rozšíření znalostí o pohřebních zvyklostech určitého období!
11. Největší kutnohorský výzkum, Kutná Hora, 2012
Rekonstrukce Jezuitské koleje v Kutné Hoře přinesla archeologům ÚAPPSČ mnoho střípků z mozaiky každodenního života kutnohorských měšťanů ve 14. až 16. století. Pod vedením Jana Frolíka zde zkoumali jízdárnu, letní divadlo, kašny, bastion, jímky, studny, doly a pokusné šachty využívané při těžbě stříbra a množství dalších různorodých objektů nejen ze středověku, ale také z pravěku i středověku. Co vás na tomto výzkumu ale jistě překvapí, jsou čísla. Během jednoho roku výzkumu bylo celkem 1040 beden naplněno 21 654 zapsanými nálezy a na následné analýzy připraveno několik metráků přírodovědných vzorků. Máte pocit, že nemůže být v silách několika vědců se s tímto poprat a důkladně to zpracovat? Ale je, a za to jim patří velký obdiv!
12. Půdorys neolitického dlouhého domu, Chotýš, 2013
Jaké vzácnosti můžeme mít doma „za humny“, ukázal záchranný archeologický výzkum na ploše budoucí haly pro zemědělské stroje na okraji obce Chotýš, která je příznačně nazývána Za chotýšskými humny. Během výzkumu zde archeologové pod vedením Zdeňka Beneše odkryli a zdokumentovali 42 objektů, které mimo mladého neolitu pocházely také z časného eneolitu a starší doby bronzové. Právě pozůstatky neolitické populace, konkrétně lidu kultury s vypíchanou keramikou, byly tím nejvýraznějším. A tentokrát nevynikaly movité poklady, ale právě ty nemovité. Během postupného odkrývání sloupových jam se totiž začalo ukazovat, že společně rýsují půdorys trapézovitého dlouhého domu se základovým žlabem, o délce 21 metrů a šířce až osm metrů. Dlouhé domy jsou sice pro období neolitu typické, ovšem málokdy se nalezne celý půdorys v takto dochované podobě. Prostě naprosto ukázková lokalita pro prezentaci neolitické architektury! Více o tomto výzkumu Vám prozradí tehdejší archeoreportáž!
