Please reload

Nejnovější příspěvky

Velká kniha z malého města. Recenze Příběhů uničovské archeologie

09/12/2015

Název: Příběhy uničovské archeologie
Redakce: Miloš Hlava, Pavlína Kalábková
Autorský kolektiv: Pavlína Kalábková, Miloš Hlava, Pavel Šlézar
1. vydání: město Uničov, 2015
192 stran
ISBN: 978-80-905938-5-5

 

Od počátků profesionalizace archeologie páni badatelé chápali, že jejich závěry budou kromě obce odborné zajímat i obec veřejnou. A tak mnozí z nich sepisovali své poznatky a snažili se je zprostředkovat lidem na stránkách popularizačních knih a článků. Obzvláště na poli regionální archeologie budily tyto snahy možná ne masový, ale o to hlubší zájem čtenářů, kterým záleželo na minulosti jejich rodného kraje. Někdy se ovšem podaří, že dílo na první pohled regionálního významu dalece přesáhne hranice svého kraje a skrz lokální klíčovou dírku dokáže hledět daleko do světa. A to je přesně příklad publikace Příběhy uničovské archeologie, která vyšla v letošním roce jak jinak, než v Uničově.

 

Trojice autorů, Pavlína Kalábková, Miloš Hlava a Pavel Šlézar, se rozhodla představit dosud ne zcela doceněnou uničovskou archeologickou sbírku a zvolila k tomu chytře rozčleněný vyprávěcí formát, který se vskutku osvědčil. Kniha se totiž věnuje nejen samotným sbírkovým předmětům a historii místního bádání včetně nejnovějších výzkumů, ale klade si za cíl prostřednictvím těchto konkrétních krajových aspektů nastavit zrcadlo celé archeologii a vtáhnout čtenáře do nitra této vědy.  Než se však vrhne na jednotlivé příběhy, neopomene pro archeologií dosud nepolíbené čtenáře vysvětlit základní archeologické pojmy, nastínit chronologii českého pravěku a také základní metody archeologického výzkumu. V úvodních kapitolách najdeme i takové zajímavosti, jako jsou například konzervátorské postupy 19. století či vývoj evidování muzejních předmětů.  Množství fotografií v těchto kapitolách pak názorně doplňuje text a utváří tak celistvý přehled o vysvětlovaných jevech. Čtenář tedy není pomyslně vhozen do archeologických vod, ale dostane se mu možnosti srozumitelně se zorientovat v předkládaných tématech a vstřebat používanou terminologii.

 

A pak nám již autoři začnou vyprávět Příběh o objevování, tedy vlastní příběh uničovské archeologie. U jejího zrodu stály tři výrazné osobnosti – Vinzenz Reimer, Karl Schirmeisen a Mizzi Manethová. Jejich zapálení pro vědu položilo základní kámen poznání té nejhlubší minulosti regionu, a proto si tato jména skutečně zaslouží nebýt zapomenuta. Není to však jen pestrý vývoj, co stojí za pozornost, vyprávění vás po chvíli začne skutečně zajímat a jednotlivé postavy a jejich životy vám nezůstanou lhostejné. Obzvlášť nelehký osud Mizzi, později Marie Manethové, vysoce kvalitní německé kustodky archeologického oddělení uničovského muzea, je nesmírně zajímavou výpovědí nejen o rozvoji zdejší archeologie, ale také o komplikovaném postavení žen v počátcích archeologie a jejich pracném vydobývání pozic.

 

Právě tento nadhled nad líčenými tématy je to, co činí z Příběhů uničovské archeologie naprosto jedinečnou publikaci. Celé vyprávění totiž na regionálních příkladech reflektuje často vypjaté národní dobové události a jejich dopady na vývoj české archeologie. Mezi řádky pak navíc můžeme vyčíst nejen dodnes trvající nejistotu existence mnoha muzeí, ale také nesnadnou pozici muzejních pracovníků. A v tomto přístupu pokračují autoři i nadále. V následujících Příbězích o nalezištích se jim podařilo nejen představit deset významných archeologických lokalit Uničovska, ale na jejich poznání také ukázat praktické fungování oboru, a to především v jeho počátcích, v nichž byla velká část těchto nalezišť objevena. Tato kapitola potěší obzvlášť patrioty a znalce okolí, protože jim dává nahlédnout na podobu a formování jejich kraje jinýma očima. Autoři si ale uvědomují, že ne každý čtenář je schopen plně porozumět významu daných nalezišť, a tak vždy u každého z nich zvlášť vyzdvihují, v čem spočívá jeho důležitost.

 

Následující kapitola Příběhy o nálezech vybírá deset konkrétních neobvyklých artefaktů, jejichž volba potěší jistě i odborníky. Autoři nás seznamují s tak zajímavými předměty, jakými jsou keramické plastiky z Troubelic, brotidol (chlebový idol), bronzový poklad a bronzová sekera z Dolní Sukolomi, lahev s límcem z Lazců, pazourková dýka z Horní Sukolomi, švartnový náramek z Brníčka, štěrchátko ze Želechovic, stříbřitá keramika a pranýř z Uničova. Mnohé z nich jsou skutečné unikáty nadregionálního významu, dokládající určité dobové jevy či vyvolávající nové otázky.

 

Desítka příběhů určuje i podobu další kapitoly věnované „všedním věcem“. Zvolit výseč z každodennosti, aby nevzniklo pouze náhodné seskupení motivů, jistě nebylo jednoduché. Autorům se však podařilo sestavit k sobě vyprávění o využívání kamene, grafitu zlata, mědi, bronzu a železa, hlíně, obživě, sídlištích, pohřbívání, víře a cestách tak, že vzniká ucelený obraz života na našem území od pravěku po středověk. Opět jsou zde na konkrétních okruzích vysvětlovány daleko širší souvislosti, takže čtenář získá přehled nejen o dění minulých tisíciletí, ale také o vývoji technologií, řemesel, módy, obchodu a dalších všedních stránkách života v jakékoli době. A jako konkrétní příklady a doklady popisovaného tu slouží jednotlivé předměty z uničovské archeologické sbírky, které poskytují dostatečnou oporu k prezentaci mnoha významných archeologických sfér.

 

Nutné je také vyzdvihnout fakt, že se autoři nezabývají jen artefaktuální stránkou archeologie, ale dotýkají se i domény lidové kultury, mytologie a duchovního života. Vyprávění se pak snaží zasadit do evropského kontextu, což čtenáři napomáhá orientaci nejen v čase, ale i v rozvíjených myšlenkách. Rozčlenění příběhů na jednotlivé tematické desítky pak zase přispívá k přehlednosti početných informací a čtenář se tak v knize neztrácí a naopak lépe chápe zamýšlená sdělení.

 

 

Poslední desítka příběhů, tentokrát o nevšedních věcech, nás už pak nezahrnuje informacemi, ale nechává působit samotné předměty. Katalogový způsob jejich prezentace se stručným, leč výstižným popisem jedinečnosti nálezu dává každému z předmětů dostatek prostoru pro vyniknutí. Zvolená forma fotografického vyjádření tak umožňuje vnímat artefakty emocionálně. Právě záplava skvělých fotografií pro účely této publikace vzniklých, z ní dělá dílo, které budete chtít mít ve své knihovně. Na černém pozadí s odraznou plochou dostávají i ty nejobyčejnější archeologické nálezy zcela nový rozměr, hra světla a stínů dává vyniknout detailům a vytváří zajímavý efekt. A v kombinaci s dobovými fotografiemi a dokumentací v některých kapitolách pak tvoří příjemný kontrast.

 

Na druhou stranu střídání černých a bílých stránek, v některých kapitolách odůvodněné spíše právě umístěným nových fotografií než logickým oddělením ve struktuře, je jednou z maličkostí, které by se daly publikaci vytknout. Střídání barev stránek uprostřed jednoho tématu je vizuálně lehce matoucí, zářivě bílé písmo na černém pozadí pak může být leckterému čtenáři nepříjemné a hůře čitelné. To je však jen drobný detail, jenž vůbec nenarušuje estetickou zdařilost a celistvost díla.

 

Zájemce o další poznávání archeologické minulosti Uničovska pak jistě potěší výběr dosud publikovaných prací zaměřených na tento region, který najdeme před koncem knihy. A na samý závěr autoři přikládají příběh poslední, Příběh hlavy z Benkova. Ta je vlastně jedním z důvodů, proč se začali o uničovskou sbírku zajímat. Prostřednictvím osobních úvah nad jejím původem, které nám poskytují vhled do myšlení autorů, se tak dozvídáme nejen o tomto dlouho nejasném nálezu, ale také o podnětech vedoucích ke vzniku této publikace. Tím se celý kruh Příběhů uničovské archeologie stylově uzavírá.

 

Koncepční a didakticky promyšlené pojetí činí z publikace ukázkový příklad současné prezentace archeologie a regionální dílo díky němu dostává národní přesah. Svým širokým rozkročením nad obsaženými informacemi by si jistě zasloužilo být zařazeno mezi základní studijní literaturu nejen pro zájemce o archeologii, ale také pro všechny, kterým není minulost naší země lhostejná a kteří rádi zvyšují laťku svého vědění. Nezbývá tedy než doufat a přát, že světlé časy, které uničovská archeologie nyní zažívá a jejichž odrazem je i tato kniha, jen tak neskončí.

 

 

 

Please reload

Please reload

Archiv