Please reload

Nejnovější příspěvky

10 pozoruhodných výzkumů Ústavu archeologické památkové péče středních Čech v roce 2015

14/07/2016

Rok 2015 byl pro náš Ústav archeologické památkové péče středních Čech rokem plodným. A to nejen na nové kolegy a nové projekty, ale také na velmi zajímavé výzkumy. Těch pozitivních, tedy takových, při kterých jsme skutečně objevili pozůstatky po našich prapředcích, bylo totiž celkem 93. Informace z nich získané nám pomohly rozšířit naše obzory a představa minulosti Středočeského kraje dostala zase o něco přesnější rysy. Vybrat z téměř stovky výzkumů ty nejzajímavější není snadné, ale pokusíme se vám představit desítku těch, které rozhodně stojí za vaši pozornost a o jejichž zpracování nejspíše ještě uslyšíte.

1. Středověký pivovar v Brandýse nad Labem

Vedoucí výzkumu Lukáš Baloun

 

Rekonstrukce Pražské ulice v takovém historickém městě, jakým Brandýs je, si vyžádala téměř půlroční záchranný archeologický výzkum. Ten se zaměřil především na areál původního pivovarského dvora, který se kdysi nacházel přibližně v polovině rekonstruovaného úseku Pražské ulice. Přesně tam byla také v roce 2014 archeologicky zkoumána renesanční studna a část základového zdiva jedné z pivovarských budov. Letošní plošný výzkum tak odhalil zbytky zděných konstrukcí pivovaru a také velké množství zlomků keramiky. Díky nim tak bylo možné datovat zkoumané situace do 14. – 16. století a prozkoumat místo středověké výroby českého oblíbeného moku.

 

 

2. Překvapivé hroby v Cerhenicích
Vedoucí výzkumu Zdeněk Beneš

 

Hned zpočátku roku proběhl záchranný výzkum z důvodu výstavby kolonie rodinných domků v Cerhenicích. Nebyl však prvním, navázal na výzkum Miloše Vávry, který zde během let 2009 – 2010 objevil žárové pohřebiště z mladší doby bronzové. Výzkum z roku 2015 tak navýšil počet objektů na 128 a prozkoumal také část sídliště ze starší doby bronzové (v němž byl mimo jiné objeven také jeden sídlištní pohřeb v zásobní jámě). Překvapením ale bylo šest kostrových hrobů z doby stěhování národů, z přelomu 5. a 6. století, kterých dosud na Kolínsku nebylo objeveno mnoho. Připomeneme-li si také napínavé pátrání po obsahu jednoho ze žárových cerhenických hrobů, můžeme si být jistí, že tento výzkum se z pozornosti našeho bádání ještě nějakou dobu nedostane.

 

 

 

 

3. Pravěké vesnice a hřbitovy v Holubicích
Vedoucí výzkumu Lucia Mattiello

 

Konec roku nás také nenechal v klidu. V Holubicích se připravovala další stavba rodinných domů a tak bylo potřeba vyhloubit rýhy pro vodovod a kanalizaci. A jelikož zde chtěli lidé patrně bydlet od pradávna, při záchranném výzkumu jsme zde nalezli přes 140 sídlištních objektů. Byly to zásobní jámy či stopy po domech a také jeden hrob. Pocházely z různých období, z mladší doby kamenné (neolitu) a z mladší a pozdní doby bronzové. Z té mladší doby bronzové pocházelo i několik koster jedinců, kteří zde byli v zásobních jamách uloženi. Hrob pak byl datován do období kultury s vypíchanou keramikou (mladší doba kamenná), a ač byla část hrobu s lebkou bohužel poničena bagrem, milodary v podobě tří kostěných jehlic a části zvířecí kostry se zachovaly. A jelikož stavební práce v Holubicích stále pokračují a kromě našeho ústavu zde archeologické dědictví zachraňují i archeologové ze Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, určitě se můžeme těšit na další objevy.

 

 

 

4. Dřevěné kůly v Lipencích
Vedoucí výzkumu Petra Zemanová

 

Loňské teplé léto také inspirovalo Lipence na Praze 5 k opravě lávky na západním okraji obce v prostoru dnešního řečiště Berounky. Tam se v těsné blízkosti mlýna podařilo při záchranném výzkumu, probíhajícím v rámci terénních úprav, zachytit a zdokumentovat přes dvě stě dřevěných kůlů. A ne ledajakých. Kůly jsou poměrně masivní a některé z nich mají dokonce okované špice. Jelikož se v blízkosti našel i mlýnský kámen, celá konstrukce bude patrně souviset s mlýnem, ovšem s jeho novověkou podobou. Dendrologická analýza byla provedena na jedenácti vzorcích kůlů, deset z nich bylo určeno jako dub a jeden jako smrk. Nejstarší byl pokácen někdy po roce 1579, většina pak mezi lety 1737 a 1757. Nejmladší zlomek pak byl smrkový a byl pokácen v letech 1917-18. 

 

 

 

5. Středověké pece v Mladé Boleslavi
Vedoucí výzkumu Jarmila Švédová

 

V Mladé Boleslavi také v roce 2015 nenastal stavební klid. V proluce na náměstí Na Kozině se budoval polyfunkční dům, jehož stavba narušila historické situace, skryté dosud bezpečně pod povrchem. Kromě základů gotického domu a také dětského středověkého kostrového hrobu (který měl v prostoru hrudníku umístěn červený valoun symbolizující srdce) se podařilo odkrýt hned několik pecí. Jedna z nich byla hrnčířská, další dvě pak sloužily ke zpracování barevných kovů. V mladší peci se dokonce dochovaly ve vrstvě popela slitky barevného kovu a strusky, prozkoumán byl i otopný kanál, předpecní jáma, vymetací prostor a přístupové pískovcové schody. Teď už jen stačí zapojit fantazii a představovat si, jak asi celý areál ve středověku žhnul a žil řemeslem.

 

 

 

6. Germánský hrob v Modřanech

Vedoucí výzkumu Petra Zemanová

 

Velký developerský projekt, který se rozběhnul v pražských Modřanech, také přispěl ke skvělému objevu. Během záchranného výzkumu, který mimo jiné přispěl k poznání novověké aktivity, související se zdejším cukrovarem, a odhalil sídliště z doby bronzové, jsme zachránili také jeden velmi vzrušující objev. Byl jím kostrový hrob germánské (patrně) ženy ze starší doby římské, který byl zavalen kameny a bezpečně tak ukrýval keramickou miniaturní nádobku, přeslen a tři bronzové spony. Ty byly v takovém stavu dochování, že by se po očistění daly klidně nosit znovu a připomněly nám tak, jak krásné šperky u nás byly v módě před téměř dvěma tisíci lety. O tomto unikátním nálezu ještě uslyšíte!

 

 

 

7. Keltské bohatství v Týnci nad Labem
Vedoucí výzkumu Zdeněk Beneš

 

Opomenout nemůžeme ani Týnec nad Labem, jehož osídlení z doby železné se během posledních dvou let v archeologickém světě proslavilo, a to také díky velmi zajímavé spolupráci našich archeologů se zkušeným a spolehlivým týmem detektorářů. Výzkum zdejší významné laténské osady, vyvolaný revitalizací mrtvého ramene Labe, zde pokračoval již od roku 2014 a přinesl ohromné množství luxusních i běžných předmětů. Mimo jiné třeba bronzovou hlavu kance z dřevěného vědra nebo více jak 60 keltských mincí. Takové nálezy jsou v rámci keltských Čech velmi pozoruhodné, v rámci oficiálního záchranného výzkumu pak zcela unikátní.

 

 

 

8. Renesanční nápis a cesty v Poděbradech
Vedoucí výzkumu Luděk Kos

 

Kompletní rekonstrukce Městské knihovny v budově tzv. Staré radnice v Poděbradech vydala také zajímavé nálezy. Kromě několika stavebních fází domu, vedoucích až hluboko do novověku, zde byly objeveny i části dvou cest, domem procházejících. V dlažbě té mladší z nich byly dokonce patrné stopy kol vozů o rozchodu asi 120 centimetrů, které se v ní časem vyrýsovaly. Zcela jedinečným je pak objev části renesanční portálové římsy s nápisem „DAS HAVS STEDT“, která byla sekundárně do základů budovy Staré radnice. Ta roku 1681 vyhořela a od roku 1775 sloužila právě jako radnice. Zda římsa s nápisem souvisí s rekonstrukcí a přestavbou po požáru následující, se ještě ukáže.

 

 

 

9. Chlév u náměstí v Řevnicích
Vedoucí výzkumu Petra Zemanová

 

Záchranný výzkum vyžadovala i výstavba dalšího obytného areálu, tentokrát v Řevnici. Zde byly přímo v centru obce, v těsné blízkosti dnešního náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, prokopány stopy po osídlení z několika období středověku a novověku. Například torzo kamenného domu z patnáctého století, který byl patrně zničen požárem, zahloubený dům z 12. – 13. století s píckou a také novověká kamenná podlaha. Ta byla podle dosavadních úvah patrně součástí novověkého chléva, a tak nyní díky tomuto výzkumu můžeme nahlédnout do zemědělské minulosti dnešního centra Řevnice.

 

 

 

10. Polozemnice z doby železné ve Zdibech – Přemyšlení
Vedoucí výzkumu Lukáš Baloun

 

Dnešní Zdiby – Přemyšlení v okrese Praha-východ mají nejen bohatou archeologickou minulost, ale i přítomnost. Stavební aktivita zde trvá již mnoho let a tak se téměř každý rok poodkryje něco z místního pravěkého osídlení. Stejně tomu bylo i v srpnu roku 2015, kdy byla zahájena rekonstrukce části komunikace, propojující Přemyšlení s obcí Brnky. Během záchranného výzkumu, který rekonstrukci tradičně předcházel, jsme prozkoumaly množství pravěkých půdorysů, více i méně srozumitelných. Nejvýraznější z nich byly půdorysy polozemnic ze starší doby železné a také žlaby z eneolitu a série krátkých, zato hlubokých rýh z neolitu. Minulost tohoto dříve i nyní hustě osídleného regionu je tak každým rokem stále zřetelnější.

 

 

 

Please reload

Please reload

Archiv