Please reload

Nejnovější příspěvky

Tipy na archeovýlety do zahraničí II.

11/08/2020

Autor textu:

Co dělají archeologové, když jedou na dovolenou do zahraničí? Většinou navštěvují archeologické lokality a muzea v dané zemi. Díky tomu pro vás dnes však máme druhý díl seriálu s tipy na archeovýlety do zahraničí. Zeptali jsme se našich kolegů archeologů, aby zavzpomínali na archeologické lokality, které v zahraničí navštívili a vybrali tu, které je nejvíce uchvátila.

Zdeněk BENEŠ

Ústav archeologické památkové péče středních Čech

 

Archeologové si zpravidla nemohou pomoci a ani při cestách do zahraničí nenechají archeologii na pokoji. Tedy alespoň teoreticky - lopaty a motyčky zůstávají doma.
Z pozoruhodných zahraničních míst jsem se rozhodl zvolit destinaci nepříliš známou široké veřejnosti (jakkoli pravidelné výlety do Říma patří mezi oblíbené zážitky). Když jsme se na počátku léta 2016 chystali na dovolenou do Portugalska, krátce před odjezdem nás kolega Pepa Dufek navedl na něco, co v Čechách jen těžko uvidíte - částečně dochovanou kamennou pevnost z konce eneolitu na lokalitě jménem Zambujal (čti Zambužal) nedaleko městečka Torres Vedras. Systematicky zkoumaná od 60. let 20. století Německým archeologickým institutem v Madridu, patří tato lokalita k řadě podobných pevnůstek na jihozápadním
a jižním pobřeží Iberského poloostrova. Výjimečné jsou například masivní kuželovité věže, někdy dochované do výšky několika metrů, s patrnými střílnami pro lukostřelce. Tyto lokality jsou spojovány s kulturou zvoncovitých pohárů, kterou sice známe i od nás, ale víceméně jen z hrobů skrčenců. To, co je k vidění v malém muzeu v Torres Vedras, se našim "zvončákům" podobá jen vzdáleně. A pevnosti tohoto typu neznáme u nás vůbec. Vždyť jde o 3. tisíciletí před Kristem!

 

 

 

 

 

 

Johana TLUSTÁ

Ústav archeologické památkové péče středních Čech

 

Navštěvování archeologických lokalit bývá jednou z nejčastějších náplní mých dovolených. Ale také během zahraničních archeologických expedic trávíme s kolegy víkendy cestováním, a i když si po těžké práci chceme odpočinout, většinou vybereme nějaký archeovýlet.
Je mnoho lokalit, na jejichž návštěvu ráda vzpomínám, jako například Masada v Izraeli,
ale to, co mě nejvíce uchvátilo je západní pobřeží Irska. O archeologické lokality tam zakopáváte téměř na každém kroku. Například na poloostrově Dingle naleznete pravěká kruhová opevnění nebo obtížně datovatelné domy z nasucho kladených kamenů
(tzv. clochán). Ty se často nachází na pozemcích místních lidí, kteří vás k nim za malý poplatek pustí, a lokalitu si můžete prohlédnout i za přítomnosti všudypřítomných pobíhajících ovcí. Za návštěvu rozhodně stojí Aranské ostrovy, kde budete mít možnost zaslechnout povídat si místní v irské gaelštině. Na ostrově Inis Mór leží opravdu dech beroucí pevnost Dún Aonghasa, používaná v několika fázích od 1100 př. n. l. do 900 n. l., která je z jedné strany lemována třemi kamennými zdmi a na jižní straně je zakončena sto metrů vysokým útesem, který spadá kolmo do hučícího moře. Dojet k ní můžete z přístavu na půjčeném kole a po cestě navíc pozorovat tuleně.

 

 

 

 

 

Petra TUŠLOVÁ

Ústav pro klasickou archeologii FF UK

 

Znám spoustu skvělých archeologických lokalit v zahraničí, ale pokud bych měla vybrat jednu obzvláště mému srdci blízkou, tak je to Řím. Při mé první návštěvě města jsem měla jednu hodinu času, kdy jsem čekala na vlak do Toskánska, kam jsem směřovala na výzkum. Využila jsme možnosti, spěchala ke Koloseu na kávu, a jen zdálky pozorovala Forum Romanum a Palatin. Do města jsem se vrátila až po několika týdnech, kdy jsem konečně mohla vkročit na místa známá, ale pro mne zatím nepoznaná. Bydlela jsem tehdy v hostelu, jako první jsem ráno vycházela a jako poslední se v noci vracela a žádní flámující spolunocležníci mi nezabránili v zaslouženém spánku po celém dni chození. Od té doby
se ráda vracím a pokaždé je pro mne Řím jiný – objevuji nové památky, muzea, ale i sochy
či reliéfy zabudované do novodobých fasád. Pokud bych ale měla doporučit jeden výlet za všechny, půjčte si kolo z půjčovny vedle Trajánova fora a jeďte na Via Appia. Samotná cesta
je cíl, projíždíte po slavnostní Via Sacra vedoucí kolem Kolosea, podél monumentálních Aureliánských hradeb až na samotnou cestu směřující ven z města. Po pár kilometrech opustíte davy turistů a ocitnete se sami mezi cypřiši na původním římském dláždění,
které je lemované hrobkami a ruinami kdysi monumentálních staveb. Když pak ještě odbočíte doleva, dojedete k akvaduktu císaře Claudia, který se monumentálně táhne krajinou a podél něhož můžete dojet zpět do města k místu, kde se setkává několik dalších akvaduktů vytvářejících nepřehledný uzel. Na cestě nespěchejte, je třeba dělat zastávky, objevovat
a filozofovat nad osudy lidí, kteří tudy procházeli před vámi, a třeba i nad tím vaším.

 

 

 

Fotografie pocházejí z osobních archivů autorů příspěvků, nebo z veřejně přístupných zdrojů.

 

 

Please reload

Please reload

Archiv