Za germánskými osadníky pod Pičhorou

Dobřichov na Kolínsku je mezi znalci archeologie znám především jako místo dvou v Čechách zdaleka nejznámějších nekropolí z doby římské – pohřebiště na Pičhoře je datováno do prvních dvou století n. l. a zhruba kolem doby tzv. markomanských válek (166–181 n. l.) jej střídá pohřebiště v poloze Třebická, jež trvá až do 4. století. Obě významná naleziště byla zkoumána ještě na konci 19. století, v raných dobách české profesionální archeologie, a dnes jsou ozdobou pravěké sbírky Národního muzea.

Germánští obyvatelé, kteří své nebožtíky pohřbívali na obou pohřebištích, však také museli někde bydlet a archeology zajímá nejen, kde přesně se jejich sídla nacházejí, ale také jak jejich sídliště vypadala, jaká řemesla je možné na nich prokázat a jaký přístup měli jejich obyvatelé k výrobkům římských provinciálních dílen. Řada takových osad z prvních čtyř století našeho letopočtu je známa v širším okolí Dobřichova především z povrchových průzkumů. Díky starším sledováním profesionálních archeologů i nálezům amatérských spolupracovníků je dnes možné napočítat dobře k deseti takovým lokalitám v blízkém okolí, samotný terénní výzkum však neproběhl téměř na žádné z nich, respektive ne v posledních desetiletích.

Takovou výjimku představuje sídliště z Dobřichova v poloze Malé noviny, jež je v letošním roce zkoumáno z důvodu výstavby nové komunikace a inženýrských sítí k rodinným domkům. Lokalita nám byla známa již řadu let, avšak pouze díky zlomkům keramiky posbíraným na povrchu polností po orbě. Teprve potřeba rozvoje obce v této lokalitě umožnila archeologům podívat se pod povrch. V září tohoto roku byla pod dohledem archeologa provedena rýha na úroveň podloží, kde byly pravěké situace začištěny, označeny a poté zkoumány. Souběžně s tím probíhala také detektorová prospekce lokality s pomocí amatérských spolupracovníků, jež umožnila zachytit řadu nálezů ještě v orniční (tedy promíchané) vrstvě. Už v té chvíli bylo možné potvrdit, že místní osídlení bude patřit 3. a 4. století n. l. Průzkum v rýze pro inženýrské sítě pod budoucí komunikací pak zachytil na 17 situací (objektů), z nichž většinu bylo možné přiřadit době římské. Především je nutno vyzdvihnout dno jednoduchého pecního zařízení a celou polozemnici (zahloubenou chatu). Právě tato polozemnice, přestože byla pod ornicí dochována už jen v mocnosti zhruba 10-15 cm, byla mimořádně bohatá na nálezy, které nám tuto stavbu umožňují velmi přesně datovat – trojvrstvý kostěný hřeben, zlomky římsko-provinciální keramiky a spona s vysokým zachycovačem dovolují zařadit tuto situaci do přelomu 2. a 3. století n. l. Jde tedy již o období po skončení markomanských válek, kdy sice římské válečné operace probíhaly nejblíže na území Moravy (nejblíže je Dobřichovu jistě římský pochodový tábor objevený v Jevíčku), ale také na Kolínsku se projevuje sídelními proměnami. Důkazem toho je například konec pohřebiště na Pičhoře a založení nové nekropole na Třebické. Nově zkoumané sídliště v Dobřichově nám toto přelomové období velmi dobře dokumentuje. Pokračování výzkumu a další situace a nálezy tak lze očekávat s dalšími zemními pracemi v tomto prostoru.

Poděkování patří amatérským spolupracovníkům, kteří se podíleli na výzkumu – Jiřímu Švengrovi, Radku Střemchovi a Pavlu Chramostovi. Velké díky za pochopení a vstřícný přístup patří panu starostovi Jíchovi.