Exkluzivní rozhovor se Stevenem Paynem o jeho 200 mil dlouhé středověké pouti

Minulý týden jsme vás na naší facebookové stránce informovali o aktuálním a nesmírně zajímavém počinu. Je jím kompletní rekonstrukce středověké náboženské pouti, na kterou se čtrnáct dní před Vánoci vydal dvaapadesátiletý Brit Steven Payne. Inspirací se mu stala cesta středověkého italského učitele z univerzity ve Florencii, Carluccia de Carrery, který přijel do Anglie v roce 1365 a přesně ve stejné době putoval pěšky ze Southamptonu do Canterbury, aby zde navštívil místo smrti sv. Tomáše z Canterbury.

Ač počasí na konci prosince není zrovna ideální na dvoutýdenní putování krajinou, odhodlaný Steven si sbalil vlněný plášť, mýdlo z olivového oleje a popela, kus kamence jako deodorant, křesací soupravu, ovocné a medovo-ovesné pečivo, sušené ovoce, ořechy, vařená vejce, skořici, sušená jablka, vodu a nealkoholické zázvorové víno a vydal se na svou cestu. Tu v reakci na jeho oficiální zprávu dokonce 15. prosince posvětil i papež František. Steven tak měl před sebou, stejně jako ve 14. Století Carluccio de Carrera, celých 200 mil bez vidiny přístřeší nad hlavou a moderního pohodlí.

Ovšem přeci jen něco moderního na své cestě využil. Rozhodl se, že o tomto dobrodružství chce co nejvíce informovat veřejnost, aby tak podpořil její zájem o historii. Proto si přibalil nedobový tablet, aby mohl denně informovat o svém postupu a okamžitě zprostředkovávat přímé zážitky ze své cesty online. Činil tak na nově založené facebookové stránce Pilgrims Progress, která má k dnešnímu dni již přes 5200 fanoušků a kterou vám rozhodně doporučujeme důkladně si prohlédnout.

Jelikož celá pouť byla založena na skutečné středověké události a Stevenovo vybavení včetně oděvu bylo přesnou rekonstrukcí archeologických nálezů, velmi nás zajímaly Stevenovy bezprostřední dojmy z této pouti, kterou úspěšně zakončil 29. prosince.

Udělali jsme s ním tedy tento exkluzivní rozhovor přímo pro náš web!

Kdy jste dostal nápad vykonat tuto pouť a co Vás vedlo k finálnímu rozhodnutí se na ni opravdu vydat? Nápad jsem dostal přes léto. Opravdu jsem se do toho pustil ale až na začátku srpna, kdy jsem byl z důvodu snižování stavů propuštěn z práce. To mi dalo dostatek času a také finanční podporu pro uskutečnění mého plánu.

Předtím jste byl učitelem fyziky, ale o historii a tzv. re-enactment (pojem používaný pro rekonstrukci života v minulosti – pozn. autorky) se zajímáte už dlouho, takže jste již měl praxi v historických rekonstrukcích. Využil jste tyto zkušenosti na své pouti nebo to byl zcela nový zážitek? Díky tomu, že jsem vyučoval vědu, jsem získal mnohé užitečné dovednosti. Naučil jsem se například vyrobit ručně a dobově autenticky mýdlo, deodorant a další současné každodenní pomůcky.

Mé zkušenosti s oživováním historie mi zase poskytly praktické znalosti výroby zbytku mé výbavy na cestu. Byl jsem také zvyklý na nošení historického oblečení. Ovšem rekonstrukce konkrétního putování a celá historie s výpravou spjatá byla pro mě skutečně něco kompletně nového.

Co pro Vás bylo na cestě nejtěžší a nejobtížnější? Asi nejtěžší na celé pouti byla vlastně ta její moderní část. Má snaha každý den blogovat, abych udržel vzrůstající zájem příznivců, zabrala mnoho času a vedla k nedostatku spánku. Co se týče fyzického vytížení, nejnáročnější pro mě bylo spaní bez přikrývky. Kvůli tomu jsem nebyl schopný spát víc jak hodinu v kuse.

A naopak, co jste si užíval nejvíce? Nejpříjemnější částí pro mě bylo potkávání se s různými lidmi a jejich zapojování do mého příběhu, projevovaný zájem o celý projekt a také pomoc v průběhu celé cesty.

V České republice je poměrně velká komunita nadšenců, zajímajících se o rekonstrukce pravěkých a středověkých oděvů. Vaše oblečení bylo založeno na nálezu ze 14. století ze skandinávských rašelinišť. Mohl byste našim čtenářům prozradit, které naleziště se stalo pramenem pro Váš oděv? A jak dlouho Vám následná výroba trvala? Výroba mi zabrala něco okolo tří měsíců. Návrh je založen na archeologickém nálezu muže z Bockstenu (světově proslulý jako „Bocksten Man“ - pozn. autorky). Detaily o oděvu a nálezu jsou sice dostupné online, ale i tak jsem je potřeboval upřesnit a proto jsem si korespondoval přímo s muzeem (nález je vystaven v Halland Museum of Cultural History ve švédském Varbergu – pozn. autorky).

Nyní, na konci cesty, musíte být velmi vyčerpaný, ale také jistě velmi spokojený. Máte již v hlavě další velké plány na příští historické dobrodružství? V současnosti plánuji dvě další možné výpravy, ale již to nebudou přímo náboženské poutě. Na rok 2016 připadá 950. výročí Bitvy u Hastingsu (rozhodující bitva mezi Normany a Anglosasy o nadvládu nad Anglií v roce 1066, ve které zvítězilo normanské vojsko pod vedením vévody Viléma z Normandie – pozn. autorky) a tak uvažuji o tom, že bych se vydal na pochod z francouzského Falais přímo na bojiště v Anglii, oblečený jako normanský rytíř. A mezitím by tam ve stejném čase putoval jeden z mých přátel z Londýna, oblečený jako anglický rytíř. A přesně v den bitvy, 14. října, bychom se sešli přímo na místě tehdejšího bojiště.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho štěstí při dalších akcích!

#Vědeckéarcheonovinky #Rozhovor