Markomani zůstávají na Pičhoře

Living-history festival Markomania – nesoucí jméno významného barbarského kmene doby římské – je letos už opět za námi. Jako obvykle jsme se během něho věnovali kultuře a archeologii doby římské a činili jsme tak na tradičním místě, na Pičhoře u Dobřichova na Kolínsku. Tedy vedle místa, kde bylo na konci 19. století profesorem Píčem a správcem lichtenštejnského panství Waňkem vykopáno jedno z nejbohatších pohřebišť doby římské ve střední Evropě. Letos jsme se programově oddali tématu, které není zase tak snadné uchopit: náboženství, rituálům a celkově duchovním představám starověkých Germánů, a to od doby pohanské až po přijetí křesťanství. Abychom téma představili v co nejvíce fasetách, pozvali jsme si na naše milé místo hosty, odborníky.

Počasí nás letos opět dopředu děsilo. Během soboty dokonce místy i párkrát zazlobilo náhlými poryvy větru nebo lehkým deštíkem. Nakonec se však nepotvrdila obávaná předpověď propršeného odpoledne. Snad nám pomohl ten vztyčený dřevěný idol, pro nějž jsme inspiraci přinesli z obětiště u Oberdorly v německém Durynsku…

Návštěvníci mohli návštěvu Pičhory tradičně začít komentovanou prohlídkou naučné stezky Markomanů s archeologem Zdeňkem Benešem. Tam se především dozvěděli, proč je lokalita na Pičhoře tak významná a co zajímavého se dá k době kolem přelomu letopočtu říci. Na Pičhoře návštěvníky samozřejmě očekávali po zuby ozbrojení germánští bojovníci se svými ukázkami bojového umu. Vzápětí je však na tom samém místě čekala přednáška Mgr. Viktorie Čisťakové, Ph.D. z Národního muzea o obětištích a rituálech starověkých Germánů nejen tak, jak se o nich zmiňovali římští historikové, ale také co objevili archeologové.

Na místě byl usazen rovněž římský obchodník (řeckého původu) obklopený svou barbarskou družinou. Vysvětlil přišedším hostům, jaké zboží mají barbaři nejraději, na čem udělá nejlepší obchod a jaké delikatesy nabízí kontakt s Římskou říší. Jen o kousek dál jste mohli shlédnout dnes již pro většinu lidí neznámou práci na textilním stavu, kde se činily naše Markomanky. Výroba textilu – od zisku rostlinných či zvířecích vláken, přes jejich barvení až po samotnou výrobu látek – je dlouhý, mnohdy poměrně náročný a pozoruhodný proces. Kdo chtěl, mohl si k tomu leccos vyslechnout.

Druhým hostem a přednášejícím byl docent Drahomír Suchánek z Ústavu světových dějin Karlovy univerzity, který se naštěstí nenechal zastrašit lehce se ozývajícím deštíkem a předestřel kruhu posluchačů ve třech příkladech fascinující a místy dokonce vtipnou historii, kterak se starověcí až raně středověcí Germáni ke křesťanství dostávali a jak s ním nakládali. K tématu letošního ročníku se to báječně hodilo.

Malé překvapení na závěr nám přinesl herec a spisovatel Jiří Šesták, který přijel až z Českých Budějovic představit svou novou knihu „Kristus jde na sever“, která až překvapivě dobře ladila s předcházejícím programem festivalu. Hlavní postavou tohoto historického románu je totiž poslední známá markomanská královna Fritigil. To jsme tu ještě tedy neměli!

A příští rok v květnu snad opět na stejném místě a za vlídného dohledů bohů.

Za účast děkujeme skupinám Projekt Marobudum, Kmen Marsingů, Kmen Hardrubů, Wulfaswaiut a Negotiatores et hermm comitatu. Jako jediné u nás se zabývají reenactmentem Germánů doby římské a festival Markomania je příležitostí je všechny sehnat dohromady na jednom místě. Rovněž tak děkujeme obci Dobřichov, která zajišťuje technickou a gastronomickou podporu akce.

---

Autor fotografií Tomáš Chlup @tomaschlupphotography 

---