07/07/2020

Ústav archeologické památkové péče středních Čech, p. o. Vás srdečně zve na výstavu Klenoty středočeského pravěku. Ta navazuje na stejnojmennou publikaci z loňského roku, která poutavě vypráví 13 archeologických příběhů z 13 různých míst středních Čech. Návštěvníci nyní dostanou možnost si tyto pravěké „klenoty“ prohlédnout na vlastní oči, a to jak originální nálezy, tak i jejich věrné repliky. A samozřejmě také něco navíc. 

Výs...

23/06/2020

Možná vás to překvapí, ale mnoho nemocí zdaleka není doménou dneška. Antropologie dokládá, že kořeny celé řady chorob je nutné hledat již v dávné minulosti. V novém seriálu Nemoci našich předků vám představíme některá známá i méně známá onemocnění. V prvním článku série jsme představili DISH (difuzní idiopatická hyperostóza skeletu). Do stejné rodiny degenerativně produktivních procesů spadá i deformační artróza, které pat...

16/06/2020

Autor textu:

Koronavirová pandemie ochromila cestování do zahraničí, a právě cestování bývá s archeologií neodmyslitelně spjato. Mnohé archeologické expedice do zahraničí však byly nyní zrušené. Jak to na takových výzkumech vypadá? Liší se to od výzkumů u nás? Připravili jsme si pro vás sérii reportáží, které vás zanesou do sluncem zalitých oblastí Izraele a Turecka, kam se v minulých letech naši kolegové vydali a účastnili se archeologických projekt...

V dnešním díle seriálu Pod Pokličkou se podíváme na fotogrammetrii. Nejde pouze o dokumentační metodu, pomocí které se dají dokumentovat jak malé artefakty, také třeba těžko přístupná místa historické architektury, nebo krajina. Pomocí fotogrammetrie je možné z fotografií vytvářet 3D modely. Dá se tedy použít také k rekonstrukci a prezentaci například pro virtuální muzea. Na některých archeologických výzkumech v zahraničí, již fotogramme...

02/06/2020

Autor textu:

Koronavirová pandemie ochromila cestování do zahraničí a právě cestování bývá s archeologií neodmyslitelně spjato. Mnohé archeologické expedice do zahraničí však byly nyní zrušené. Jak to na takových výzkumech vypadá? Liší se to od výzkumů u nás? Připravili jsme si pro vás sérii reportáží, které vás zanesou do sluncem zalitých oblastí Izraele a Turecka, kam se v minulých letech naši kolegové vydali a účastnili se archeologických projektů...

Ve správných rukou může být detektor kovů prospěšným nástrojem, který například napomáhá objevení drobných kovových předmětů nebo předcházet jejich zničení během archeologických výzkumů. Na to, jak detektory kovů fungují a nebo co se může stát, pokud jsou užívány neoprávněně, jsme se zeptali Mgr. Balázse Komoróczyho, Ph.D. z Archeologického ústavu AV ČR v Brně. 

Co je a jak funguje detektor kovu? 

Detektor kovů v pojetí zúženém na kontext...

Dnes vám přinášíme druhou část rozhovoru na téma koronavirové pandemie a archeologie, ve kterém jsme vyzpovídali archeology z České republiky i ze zahraničí, kterým tímto mnohokrát děkujeme za jejich čas a odpovědi. Tentokrát se zaměříme na to, jak současná situace zasahuje do fungování kulturních institucí a zamyslíme se nad tím, co si archeologové třeba budou říkat o této pandemii za stovky let.

1. Kulturní instituce jsou nyní zavřené....

Občas je dobré se na některé problémy podívat z odstupu nebo z jiné perspektivy. Další metoda, kterou Vám představíme – dálkový archeologický průzkum – zkoumá stopy po lidských zásazích v krajině za využití letadel, družic a dalších moderních technologií, umožňujících pozorování povrchu Země z dálky. Už od pravěku člověk svými činnostmi zasahoval do podoby krajiny. Mnohá místa byla lidmi obývaná dlouhodobě či opakovaně a docházelo tak ke...

Koronavirová pandemie jen málokomu neobrátila život vzhůru nohama. Jak tato současná situace ovlivnila archeologii a kulturní instituce? Zeptali jsme se kolegů archeologů z České republiky, ale i ze zahraničí, kterým tímto mnohokrát děkujeme za jejich čas a odpovědi. V této první části se dozvíte, jak současný nouzový stav ovlivňuje jejich práci. Přejeme příjemné počtení a hlavně pevné zdraví. 

1. JAK SOUČASNÝ STAV OVLIVŇUJE VAŠI PRÁCI AR...

20/04/2020

Jednoduchý kamenný úštěp s ostrou hranou prořízne i silnou kůži mrtvého slona. Díky kamennému ostří získali afričtí hominidé před třemi miliony let lepší přístup k výživnému masu a vnitřnostem. Ovládli schopnost poznat na kamenném jádru správný úhel a odrazit úštěp, díky kterému měli jistou výhodu proti ostatním predátorům. Od té doby kamenné nástroje formovaly životy našich předků až do nedávné minulosti. Dnes vám přinášíme další díl se...

Please reload

Hledejte, co Vás zajímá dle  klíčových slov!
Archiv článků