„Jak je to staré?“ slýcháme jako archeologové často. A oprávněně. Jedním z úkolů archeologické vědy je samozřejmě určit stáří objevených nálezů a lokalit. Během studia se proto učí například vývoj stylu výzdoby keramických nádob jednotlivých kultur. Dejte archeologovi do ruky střep a on vám řekne, z jaké doby je. O dataci bude i dnešní díl našeho seriálu, a to konkrétně o metodě zvané dendrochronologie.
“Na školách jsem se o prvotním člověku nic nedověděl. Na učitelském ústavě jsem našel v dějepisné učebnici asi pět řádků o předhistorickém člověku a o pazourkových nástrojích. Byla to jen podřadná zmínka bez biologicky a kulturně vývojového výkladu. První člověk na zemi byl předmětem obšírného líčení v hodinách náboženství, a to přísně podle biblických legend. Nepřipouštělo se žádných úchylek. Nastávající učitel nemohl ovšem věřiti primi...
Posláním archeologie je studovat minulé společnosti skrze předměty, které nacházíme na archeologických výzkumech. Propojit tyto nálezy (artefakty) s konkrétními lidskými činnostmi může být často velmi náročné jak po stránce teoretické, tak i praktické. Vezměme za příklad kovové artefakty a položme si otázku jak doložit, že bronzová sekera byla používána jako nástroj a ne jako zbraň či odznak společenského postavení. Jak zjistit, že šperk...
Fyzická, nebo také biologická antropologie, je odvětví antropologie zabývající se studiem kosterních pozůstatků člověka. Blíže vám tento obor v dalším dílu seriálu Pod pokličkou archeologie představí naše kolegyně, antropoložka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, Petra Beran-Cimbůrková.
Během archeologických výzkumů získáváme široké spektrum nálezů, skrze které studujeme pravěké společnosti. V momentě, kdy objevíme lidské...
Líbí se vám výzkumná i popularizační činnost našeho Ústavu archeologické památkové péče středních Čech a chcete toho být součástí? Právě teď máte jedinečnou možnost, neboť jsme vypsali hned dvě výběrová řízení, a to na pozici Terénní archeolog a na pozici Edukátor - popularizátor. Pokud žijete archeologií stejně jako my, přidejte se k nám do týmu!
V minulých epizodách jsme si posvítili na zpracování dokumentace a keramického materiálu, u kterých si vedoucí výzkumu - terénní archeolog - vystačí povětšinou sám. Dostávají-li se ale k řeči zvláštní nálezy, je potřeba přizvat další odborníky. Například v případě zvířecích kostí, které spadají do pole působnosti zooarcheologů, ačkoliv na své si často přijdou i specialisté z příbuzných přírodovědných oborů. Na základě jejich práce, se kt...
Dnes společně nakoukneme na zpracování nejhojněji nacházeného typu artefaktů, a to keramiky. Projdeme společně jednotlivé fáze jejího zpracování až k vysněné celé nádoby. Cestou navštívíme i laboratoř Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, ve které pracuje naše kolegyně Anežka, která má na starost restaurování keramických nádob.
V pilotním díle seriálu Pod pokličkou archeologie jsme si řekli, co se děje s movitými artefakty poté, co jsou vyzvednuty ze země, ale pokud si pamatujete tak ve výčtu materiálů z výzkumu v Plaňanech se objevily i pojmy jako výkresy, plány, fotografie či vzorky. Co jsou zač a proč je jich i v digitálním věku zapotřebí si povíme v dnešním díle, takže bez zbytečného otálení hurá do toho.
Možná vás to překvapí, ale mnoho nemocí zdaleka není doménou dneška. Antropologie dokládá, že kořeny celé řady chorob je nutné hledat již v dávné minulosti. V novém seriálu Nemoci našich předků vám představíme některá známá i méně známá onemocnění. V prvním článku série jsme představili DISH (difuzní idiopatickou hyperostózu skeletu). Do stejné rodiny degenerativně produktivních procesů patří i deformační artróza. Př...
