Co nám přinesl výzkum v místě budoucího obchvatu Brandýsa nad Labem?
Od ledna do září letošního roku 2026 jsme se vydali po stopách dávných obyvatel Brandýska. V trase plánovaného silničního obchvatu Brandýsa nad Labem, který připravuje Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, probíhal záchranný archeologický výzkum pod vedením archeologa Lukáše Balouna. Navázal tak na předchozí etapu v okolí obce Zápy, zahájenou v roce 2020.
Tehdy archeologové odkryli řadu dokladů o osídlení zdejší krajiny od pravěku až po časný novověk. Mezi nejvýznamnější objevy patřil například mužský bojovnický hrob mladší doby železné (doby Keltů), pozůstatky časně slovanského osídlení nebo zděný sklep z přelomu 15. a 16. století. Bylo tedy zřejmé, že ani pokračování výzkumu v trase budoucí silnice nebude na zajímavé nálezy chudé.
A očekávání se brzy potvrdila!

Pohřebiště staré více než 4 000 let
Lukáš Baloun se svým týmem odkryl část pohřebiště, které podle předběžných závěrů pochází z časné fáze únětické kultury starší doby bronzové. Ta se na našem území rozvíjela přibližně kolem roku 2300 př. n. l.
K zajímavým, ačkoli velmi smutným objevům patří hrob ženy s dítětem. Oba byli uloženi společně do jednoho hrobu. Žena ležela ve skrčené poloze na pravém boku, hlavou k jihu a tváří obrácenou k východu. Dítě měla v náručí a jejich tváře směřovaly k sobě.
Podle předběžného antropologického posouzení šlo přibližně o třicetiletou ženu a novorozence. Je možné, že oba zemřeli při porodu nebo krátce po něm. Jejich ostatky na místě odborně zdokumentoval a vyzvedl antropolog Pavel Kubálek.
Takové nálezy nám připomínají, že archeologie není jen o předmětech a dávných kulturách. Díky ní můžeme nahlédnout také do osobních příběhů lidí, kteří žili tisíce let před námi.
Z jiného hrobu téhož pohřebiště pochází také bohatě zdobený keramický džbánek, který byl uložen jako součást pohřební výbavy zemřelého. Právě takové předměty nám pomáhají poznávat tehdejší řemeslnou zručnost i pohřební zvyklosti. Kromě hrobů jsme na lokalitě odkryli také pozůstatky tehdejšího sídliště.
Stopy germánských řemeslníků
Výzkum však neodhalil pouze pozůstatky starší doby bronzové. Další zajímavé nálezy pocházejí ze starší a mladší doby římské, tedy přibližně z 1. až 3. století n. l. Přestože toto období nazýváme dobou římskou, zdejší krajinu tehdy obývaly především germánské kmeny.
V rámci sídlištního areálu, který navazuje na osídlení prozkoumané během předchozí etapy, jsme objevili desítky odřezků z paroží. Jejich větší množství na jednom místě naznačuje, že zde naši dávní předchůdci pravděpodobně zpracovávali parohovinu a vyráběli z ní různé předměty. Kromě odřezků se totiž podařilo nalézt také polotovary nástrojů a další výrobní odpad.
Nešlo tedy jen o místo, kde lidé žili, ale pravděpodobně také o prostor, kde se věnovali řemeslné výrobě.
Z tohoto období pochází také zlomek skleněného korálku a další zajímavý nález – osamocený hrob ženy. Zemřelá byla pohřbena ve výrazně skrčené poloze na boku, což není pro dané období obvyklý způsob pohřbívání.
Při výzkumu jsme v hrobě zachytili přibližně 50 drobných modrých skleněných korálků a dva železné předměty. Co dalšího se v pohřební výbavě ukrývá, může odhalit až následné laboratorní zpracování a podrobnější analýza nálezů.
Kromě pravěkého a germánského osídlení jsme v části zkoumané plochy zachytili také stopy mladšího středověkého osídlení.
Výzkum v terénu skončil, práce archeologů pokračuje
Terénní část výzkumu jsme ukončili na konci září. Tím ale naše práce zdaleka nekončí. Nyní nás čeká náročné zpracování terénní dokumentace, laboratorní ošetření, specializované analýzy a podrobné vyhodnocení všech získaných nálezů.
Právě při jejich čištění, konzervaci a odborném zkoumání se mohou objevit další detaily, které při samotném terénním výzkumu nebylo možné rozpoznat.
Teprve následné vyhodnocení jednotlivých nálezů a jejich vzájemných souvislostí nám umožní lépe poznat, jak zdejší krajina vypadala, kdo ji obýval a jakým způsobem zde lidé před stovkami a tisíci lety žili.






















Komentáře