- Veronika Puhačová
Uctěte s námi prapředky na Pičhoře
Pičhora, místo zapomenuté i opěvované. Návrší uprostřed ploché krajiny Polabí, které zažilo tolik smrti a slávy, že na to dodnes nezapomnělo. Všechny ty pohřby bohatých germánských válečníků, které se tu po přelomu letopočtu udály, se staly na dva tisíce let tichou součástí vršku. Až do konce 19. století, kdy zde pod vedením archeologa J. L. Píče proběhl archeologický výzkum jednoho z největších a nejbohatších pohřebišť své doby. To dodnes rezonuje místní komunitou, a tak 1. června 2017 Pičhora opět ožije divokými Germány...
ČÍM JE PIČHORA TAK VÝZNAMNÁ?
Germánské pohřebiště ze starší doby římské (10/5 př. Kr. -180 n.l.), rozkládající se na návrší nad rovinou v okolí Peček u Kolína, bylo objeveno při těžbě štěrku roku 1896 Janem Waňkem, ředitelem velkostatku knížete Jana z Lichtenštejnu v Radimi. Ten tou dobou již měl odborné zkušenosti ze svého předchozího objevu nedalekého pohřebiště Dobřichov-Třebická. Dělníci, kteří na těžbě na pičhorském návrší pracovali, přinesli Waňkovi nejprve tři nádoby. V tom čase však také byla z ekonomických důvodů zastavena místní těžba, a dělníci, kteří tím přišli o práci, přišli do Radimi za Waňkem s prosbou, aby je přijal na kopání hrnců. Waněk v nádobách samozřejmě rozpoznal podobný archeologický materiál, který znal z Třebické, proto neváhal a jal se napsat Josefu Ladislavu Píčovi, kustodovi a řediteli prehistorického oddělení Musea království českého, dopis, ve kterém ho o nálezech zpravil. Waněk si dále vyžádal svolení obce Dobřichov na prokopání celého pohřebiště, jehož nálezy přislíbil věnovat sbírkám Musea království českého. A to také, vše na vlastní náklady, učinil. Navíc se rozhodl Dobřichovu, který ze zkoumaného pozemku předtím bral nájemné, věnovat 500 zlatých pro tamní chudé.
Hroby zde však byly objevovány i v dalších letech na počátku 20. století. Archeolog Eduard Droberjar pracuje již se 160 hrobovými celky. V mělce zahloubených hrobech převažovaly popelnicové hroby v hliněných urnách, v nichž kromě popela byly uloženy i kovové, záměrně deformované milodary. Keramika tvarovaná v ruce byla zdobena radélkovou geometrickou výzdobou a měla bohatou tvarovou škálu. Jelikož se jednalo o hroby mužské, ženské i dětské, záběr artefaktů je skutečně široký – šperky (spony bronzové i stříbrné, opaskové zápony a nákončí, přezky, jehlice), koňské postroje, zbraně (meče, štítové puklice, hroty kopí, hroty šipek) toaletní předměty (hřebeny, pinzety, kování schránek) či rozměrné tepané nádoby (bronzové a ojediněle stříbrné fragmenty kotlů, věder a naběraček s antropomorfními a zoomorfními motivy), nástroje (jehly, ovčácké nůžky, nože) – a má domácí i provinciální původ. Právě bohatě vybavené hroby bojovníků poukazují na přítomnost vojenské šlechty. A právě na základě četnosti a honosnosti výbavy těchto hrobů bývá pohřebiště na Pičhoře dáváno do souvislosti s Marobudovou říší, tvořenou kmenem Markomanů. Ačkoli přímou souvislost ani přesnou polohu této říše, o níž hovoří i písemné prameny, podle archeologických nálezů určit nedokážeme, je velmi pravděpodobné, že luxusní zboží na Pičhoře nalezené muselo náležet elitám, které se seskupovaly okolo panovníka. Hypotéza spojení tohoto pohřebiště a markomanského krále Marobuda je proto velmi pravděpodobná.
LIDÉ PRO PIČHORU, PIČHORA PRO LIDI
Minulost této slavné lokality byla díky nadšení a ochotě místních lidí nejen před více jak sto lety zachráněna, ale stále je i připomínána. V roce 2013 zde totiž obec Dobřichov ve spolupráci s naším Ústavem archeologické památkové péče středních Čech a Národním muzeem nechala zbudovat naučnou Stezku Markomanů, kterou zde pravidelně každý rok oživujeme. A nejinak tomu bude i letos. Tématem letošního komunitního setkání bude uctění památky předků, a to nejen těch prastarých, kteří okolí Dobřichova obývali před dvěma tisíci lety, ale i těch nedávných, kteří si naši pozornost zaslouží samozřejmě také. Suché přednášky nás však nebaví, proto se vše odehraje opět živou divadelní formou plnou hudby, tance a ohně, ale i archeologického poznání. Podobně, jako tomu bylo při loňském pohřbu Markomana Sigiswerta! Abychom svět germánských Markomanů přiblížili i dětem, již tradičně připravujeme související dopolední program i pro místní školu. Děti se s námi dostanou zpět do minulosti a vyzkouší si, jak se v té době žilo na místech, která jsou jim důvěrně známá. A i ony jsou samozřejmě zvány na večerní obřad uctění předků!
A co vy? Přijedete se také podívat 1. června v 17:30 na Pičhoru? A uctít s námi předky?
