Při záchranném výzkumu v Pitkovicích na okraji Prahy archeologové pod vedením Tomáše Polišenského prozkoumali mezi lety 2006-2010 v rámci rozsáhlého polykulturního areálu mimo jiné také dva velmi zajímavé hroby. V hrobech číslo 3 a 4 byly v mladší době železné, tzv. době laténské, pohřbeny ženy. Keltské ženy. A podle toho, čím je jejich pozůstalí na posmrtnou cestu vybavili, patřily za svého života rozhodně do lepší společnosti.
 
Obě ženy byly pohřbeny v natažené poloze na zádech, ozdobeny mnoha skvostnými šperky. Jistě měly i překrásné šaty, ty se nám ovšem v našich podmínkách nedochovávají, a tak si je můžeme pouze domýšlet. Zato řemeslnou dokonalost jejich šperků můžeme obdivovat i dnes. Žena z hrobu 4 u sebe měla celkem 15 kusů různých artefaktů! Většina z nich byla bronzových, jako nákrčník, 2 náramky, 2 nánožníky, 6 spon a 3 bronzové a jeden železný prsten. A podle obdélné prohlubně v hrobě se dokonce zdá, že byla pohřbena v dřevěné rakvi.  Kosti se však velmi špatně dochovaly, a tak bohužel neznáme ani její věk.
 
Za to u ženy z hrobu 3 se podařilo antropoložce určit, že jí bylo mezi 40 a 60 lety, že během života rodila a také, že již měla lehké degenerativní změny na stehenních kostech. Rovněž byla ozdobena nákrčníkem, náramky, nánožníky, bronzovými sponami, i jednou železnou a také železným kroužkem. Máme zde tedy čest se zasloužilou a patrně uznávanou členkou keltské společnosti.
 
Spony, kterých bylo v obou hrobech celkem 9, pěkně přispěly k jemnější a přesnější dataci. Pro archeology jsou totiž právě spony citlivým ukazatelem konkrétního období, neboť jejich typy se stále rychle měnily a podléhaly módě, asi stejně jako dnešní mobily či kabelky. A tak bylo možno oba hroby zařadit přesně do 4. st. př. Kr., konkrétně do stupně, kterému archeologové říkají latén B.