Na přelomu let 2014 – 2015 prozkoumal archeolog Luděk Kos v Kostomlatech nad Labem svou snad nejunikátnější lokalitu. Při záchranném výzkumu zde díky šťastným podmínkám dochování nalezl 15 hrobů z období mladšího neolitu, doby vzdálené téměř sedm tisíc let. Hroby náležely kultuře s vypíchanou keramikou, což můžeme poznat už ze samotné výzdoby hrobových nádob, a svou datací spadají přibližně na rozhraní 1.  a 2. čtvrtiny 5. tisíciletí př. n. l. Lidé zde pohřbení byli zpopelněni a na poslední cestu vypraveni různým způsobem. Popel některých byl nasypán do prosté jamky, jiní v ní měli vloženo pár milodarů. Některé hroby však kontrastovaly s ostatními svou bohatostí. Okolo ve středu umístěných spálených pozůstatků byly rozloženy keramické nádoby a broušené kamenné nástroje, tak, jak to vidíme například na fotografii nálezů z hrobu č. 14. V něm byly na dně pohřbeny ostatky jedince, možná původně ve schránce z organického nedochovaného materiálu, na něž jeho pozůstalí umístili pět nádob, kamenný sekeromlat a plochou kamennou sekerku.
 
Tyto hroby jsou ojedinělé a významné v mnoha směrech. Z hlediska regionu Nymburska se jedná teprve o čtvrtý či pátý hrobový nález z mladší doby kamenné, v měřítku celých Čech se kostomlatské hroby zařadily k devíti dosud známým neolitickým pohřebištím. Díky tomuto nálezu tak můžeme opět o něco podrobněji nahlédnout na pohřebních zvyklostí mladší doby kamenné. Četnost a provedení jednotlivých předmětů v hrobech ukazují na rozvinutou úroveň žárového ritu, který v té době, z nám neznámých důvodů, začíná konkurovat dosavadnímu kostrovému pohřbívání. Čím víc podobných nálezů však budeme mít a čím lepší analýzy na nich budeme moci aplikovat, tím více do pohnutek a života tehdejší společnosti mladší doby kamenné uvidíme.