Po deštivém dni vysvitly na temném nebi hvězdy a měsíc zalil osadu měkkým světlem. Je hodina před půlnocí. Čas konce a začátku zároveň. Čas, kdy se kruh uzavírá. Kdy je v kruhu nejlépe. Kolem ohně v něm stojí několik desítek prazvláštních lidí. Snad pralidí? Někteří se choulí do kůží a kožešin, jiní jsou zahaleni do vlněných plášťů. Medovina koluje a prohřívá končetiny, zatímco se ozvou první zvonivé tóny lyry. Jeden po druhém se hlasy přidávají k nápěvu staré balady, umlkají

Vydejte se s námi za poznáním významné lokality z doby římské, která již před více než 120 lety upoutala svými nálezy zájem archeologů. Společně s autorem Naučné stezky Markomanů a pracovníkem Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, Mgr. Zdeňkem Benešem, se projdeme po stezce, která nás zavede až na Pičhoru, malebné návrší nad Dobřichovem, kde se na počátku 1. století n. l. nacházelo velmi bohaté germánské pohřebiště. To je spojováno s horizontem Marobudovy říše,

Léto ještě zdaleka nekončí a pokud chcete spojit svoje výlety se špetkou poznání, máme pro vás pár zajímavých tipů, kam se nejen ve Středočeském kraji vydat za archeologickou a keltskou tematikou. Naše stálá expozice Keltové v srdci Čech... a co bylo před nimi v Informačním centru keltské kultury na zámku Nižbor dostala loni zbrusu nový kabát, a ten je skutečně pestrý. Už jste ji viděli? Otevřeno máme během léta každý den od 10 do 18 hodin. Dozvíte se u nás, zda byli Keltové

Jak pravěcí lidé skutečně žili? Bylo těžké tehdejšími kamennými zbraněmi něco ulovit? Jak dlouho trvalo rozemletí obilí na zrnotěrce? Jaké potraviny mohl pravěký člověk znát a ochutnat? Do čeho se oblékal? Jaké šperky byly „in“ v pravěku? Jak udělat keramickou nádobu bez kruhu? To jsou jen některé ze zvídavých dotazů, které jsme první srpnovou sobotu zodpovídali návštěvníkům, kteří se za námi vydali do Brdíčkova mlýna u Hamrů nad Sázavou „zažít pravěk na vlastní smysly“. V ma

"Svatba? Kdo? Kdy? A s kým?" Zaražený Draco hleděl na Vuka a zprvu vše považoval jen za další z jeho krutých šprýmů. Otrok, šašek, filuta. Přesně tak byl totiž Vuko mezi svými sousedy nechvalně proslulý. Nenáviděný a obávaný prostředník i rozverný a zábavný společník. Draco na něj nyní hleděl tázavě a s obavami v očích. Vyčerpán po mnohaleté výpravě se svým markomanským pánem, byl Vuko první známou tváří, na kterou po svém návratu z dalekých jižních krajů mladý Draco narazil.

Ústav archeologické památkové péče středních Čech, p. o., ve spolupráci s obcí Dobřichov vás v úterý 28. května 2019 srdečně zve na popularizačně-vzdělávací akci s názvem Germánská svatba na Pičhoře. Historická performance proběhne v rámci oživování naučné Stezky Markomanů, zbudované na lokalitě v roce 2014, a je určena nejen obyvatelům regionu, ale i všem zájemcům o dávnou minulost naší země. Pičhora, malebné návrší nad Dobřichovem, je významnou archeologickou lokalitou, kde

Přečkat zimu pro nás, současné lidi, již není takové úskalí a obtíž, zato naši předci to tak snadné neměli. Mrazivé počasí, omezené zásoby jídla, nemoci… S koncem zimy tak pochopitelně přicházela radost, úleva, ale i velké oslavy. Blížilo se totiž příznivější období, v němž příroda po náročných a dlouhých měsících znovu ožívala a plodiny začínaly růst. Po tisíce let nejspíše lidé mnoha kultur oslavovali příchod jara různými způsoby. Díky irské mytologii víme, jak tento přecho

Zářící ohně, živá hudba, magické rituály, tančící těla, poháry po okraj naplněné medovinou a rozmanité laskominy, to vše tvořilo neoddělitelnou součást oslav Beltainu, jednoho ze čtyř hlavních keltských svátků, který připadal na přelom dubna a května. Stejně jako my dnes, tak i dávní Keltové před tisíci lety radostně vítali netrpělivě očekávaný příchod jara a počátek bezpečnějšího a plodného období roku. Oddávali se hodování a všeobecným radovánkám. Dívky vily věnce, tančily,

13 lokalit, 13 příběhů, desítky archeologických artefaktů. To vše najdete v naší nové publikaci Klenoty středočeského pravěku, kterou jsme slavnostně pokřtili 9. dubna 2019 v prostorách Středočeské centrály cestovního ruchu. Úvodního slova a představení publikace se ujala Irena Benková, archeoložka a ředitelka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, spolu s autory publikace, archeology Veronikou Puhačovou a Zdeňkem Benešem. Kmotrem publikace se stal archeolog Jaro

Milí čtenáři a návštěvníci našich popularizačních akcí, rádi bychom se s vámi podělili o radostnou novinku. Akce Kupecká osada Krumbenowe, kterou každoročně v září pořádáme společně s Regionálním muzeem v Českém Krumlově pod hlavičkou Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, získala Zlatého mamuta. Zlatý mamut - Cena Karla Absolona za popularizaci archeologie, jak zní celý název ocenění, byl letos prvně udílen v partnerství tří prestižních institucí: Archeologickéh