„Ad korma!!!“, hromově zadunělo helvétskou osadou, když všichni přítomní Keltové zvedli nad hlavu rohy a poháry se směsí piva a medoviny. „Ad korma!“, přidali se k přípitku stejně hlasitě i hosté z dalekého Boiohaema. Kupec Awelwildos, diplomatka Gwinver se svým mužem Talmunem, drusada Uepa i bojovník Rango se svou družinou si zhluboka přihnuli opojného nápoje. Tahle dlouhá cesta na kmenovou sešlost do daleké země Helvétů se jim začínala skutečně líbit. Jistě tu navážou důlež

Základem každé vědecké práce je nová inspirace. Jedním jejím zdrojem jsou objevy a informace získané výzkumem, dalším zdrojem zkušenosti. A ty se velmi dobře čerpají na cestách. Proto jsme se i my minulý týden vypravili na cestu za sběrem zkušeností zahraničních kolegů. Naším cílem byl saský Großstolpen, kde Landesamt für Archäologie Sachsen zkoumá nejnovější nálezy neolitických studen, které se našly na sídlištích prvních zemědělců z mladší doby kamenné. To je u nás velké té

Pičhora u Dobřichova je návrší, které ční nad plochou krajinou okolí Peček u Kolína. Je jednou z nejslavnějších českých archeologických lokalit, ovšem dobu svého existenčního vrcholu má již téměř dva tisíce let za sebou. V prvních dvou století nového letopočtu se zde totiž rozkládalo velké germánské pohřebiště, na kterém své mrtvé pohřbíval kmen Markomanů. Nebyly to však jen tak ledajaké hroby, které zde archeologové objevili. Podle všeho se zdá, že na svou poslední cestu se

Jako již tradičně, i v letošním roce proběhlo pracovní setkání odborníků na mladší a pozdní dobu kamennou, organizované tentokrát Archeologickým ústavem SAV v Nitře a Slovenským banským múzeem v Banskej Štiavnici. Již 35. ročník se uskutečnil v samém srdci krásného slovenského města, památce UNESCO, Banské Štiavnici, lokalizované uprostřed krásné přírody Štiavnických vrchů. Po prezentaci účastníků z Čech, Moravy, Polska a Slovenska byl v Rytířském sále Starého zámku zahájen 1

Vysoko v rakouských kopcích, nad modrými oky alpských jezer, ukrývá se nesmírné bohatství. Pro jeho vzácnost a zároveň nepostradatelnost je nazýváno bílým zlatem. Je důležitým zdrojem suroviny dnes a bylo jím již před sedmi tisíci lety. Tak dlouho se už totiž ve vršcích nad Hallstattem těží sůl. Dalo by se říci, že proslulá lokalita změnila archeologii. Nejen proto, že je podle ní označována celá epocha starší doby železné, tzv. doba halštatská, ale také vnesla do naší vědy n

Když procházíme rozverně se vlnícím českým venkovem, jsme zvyklí se kochat krásou přírody, obdivně vzdychat nad nezvyklými útvary, všímat si originální architektury a opatrně pozorovat zvířecí obyvatele našich luhů a hájů. To patří ke standardu každého nadšeného turisty. Ovšem ne každý už krajinu vnímá jako otevřenou knihu, na jejíchž početných stranách můžeme číst její minulost. Každý kousek naší země totiž v sobě ukrývá příběh, který se při pozorném čtení může odvíjet až ti

Nedělní večer, čas návratů, doba znovuobjevování kouzla domova. Tramvaj číslo devět uhání z Hlaváku nahoru na Žižkov a snaží se nevyplivnout dav mačkajících se znuděných tváří. Balancuju mezi nimi, malá dívka s velkou krosnou. Na krosně srolovaná telecí kožešina, v krosně vlněný keltský šat a spacák, v ruce proutěný koš s ručně barvenou vlnou, na nohou pohorky od bahna. Zablácené džíny a kouřový odér, jako by mě zrovna vytáhli z udírny. Znuděné tváře zaměřují své tázavé pohle

Mohutné valy kdysi mocných keltských oppid, mohyly zarostlé borovicovými lesy, ruiny prastarých hradů tyčící se nad krajinou...Také se rádi procházíte po takových místech? Touláte se kouzelnou českou krajinou, nasáváte genius loci a představujete si, jak asi vypadala před dávnými staletími a tisíciletími? V České republice je totiž obrovské množství lokalit, které nesou stopy lidské činnosti až z pravěku či středověku. A nejsou to jen již z dálky viditelné hrady a zříceniny,