Please reload

Nejnovější příspěvky

Jak zachránit 7 000 let starý provázek z neolitické studny // How to save a 7,000-year-old string from a Neolithic well

19/07/2016

Jistě vám neunikl náš nedávný velký objev, který se dostal až na stránky zahraničních médií, jako jsou například prestižní magazín Archaeology nebo National Geographic. Při záchranném výzkumu pod vedením archeologa Tomáše Chlupa ve Velimi u Kolína se nám mezi půdorysy domů z mladší doby kamenné, tzv. neolitu, odhalila také stejně stará studna. A jelikož neolitických studen je po celé střední Evropě skutečně jen několik, nález rozpoutal velkou senzaci. Ovšem neméně senzační jsou i nálezy, které se bezpečně po celých sedm tisíc let uchovaly uvnitř studny.

  

Ve vlhkém a bezkyslíkatém prostředí dochází k pomalejší degradaci organických materiálů. Ty se u nás při archeologických výzkumech nalézají pouze vzácně, protože se většinou rozloží. Ve spodní vodou prosáklém jílovito-písčitém sedimentu, kterým byla velimská studna po konci svého užívání zaplněna, se však organické nálezy nerozložily. Nejenže ve studni zůstala zachována její dřevěná dubová konstrukce, ale také mnoho pozůstatků pylů, semen a dalších částí rostlin. To jsme vlastně očekávali. Co jsme ale rozhodně nečekali, byl nález provázku. Ne otisku nebo zuhelnatělého zbytku, ale skutečného, fyzicky dochovaného provázku. Nález tak nesmírně vzácný a svou povahou tak pozoruhodný, že i odborníci na historický textil z něj byli takřka u vytržení.

 

 

Ale vezměme to pěkně od začátku. Práce ve Velimi začaly již v roce 2001 pod vedením Miloše Vávry a pokračovaly v etapách až do roku 2016, kdy byla odkryta velká část neolitického sídliště, v jehož jádru bylo nalezeno menší nezastavěné prostranství. Že se v něm ukrývá studna, jsme zjistili v březnu. Její odkrytí a vyzvednutí možných nálezů však bylo potřeba detailně naplánovat a dát dohromady tým odborníků z řad archeologů i paleobotaniků, kteří s tímto u nás neobvyklým nálezem mají zkušenosti. A tak se po několika poradách všichni nad studnou sešli 7. dubna 2016 a pustili se do toho. 

 

 

Odkrývání bylo velmi náročné, neboť studna byla zahloubena v bortících se labských píscích. Místo precizního odškrabování vrstviček se tak naši odborníci potýkali s masou několika metrů bahnitých nánosů, jež se jim obalovaly doslova na každičké místo těla. Když při postupném vyzvedávání dřevěných trámů objevili celou polovinu kulovité nádoby, která jim svým tvarem potvrdila dataci celé studny do 2. fáze kultury s lineární keramikou, tedy do staršího neolitu, pocítili úlevnou radost. Další překvapení však přišlo vzápětí, když na ně z vrstvy okolo nádoby téměř vypadla skoro sedm centimetrů dlouhá šňůrka, která nejspíše byla původně provlečena oušky nádobky, užívané zřejmě k čerpání vody ze studně.

 

 

V celé České republice je už jen jeden jediný další stejně starý fragment provázku, a to několik útržků lněné šňůrky z neolitické studně v Mohelnici, které však nebyly nikdy detailně publikovány. Náš nález tedy otevřel možnost poznání na poli jen málo probádaném, a tak bylo potřeba jednat rychle. Jakmile se takové prastaré organické nálezy dostanou z relativně bezpečného vlhkého prostředí na vzduch, jejich degradace je pak rychlá. Okamžitě jsme se proto spojili s Helenou Březinovou z textilní restaurátorské laboratoře Archeologického ústavu AV ČR v Praze a během pár dní už byl náš provázek opět v bezpečí, uložen v laboratorní lednici a průběžně zvlhčován roztokem vody a etanolu, aby ani neplesnivěl, ani nevysychal.

 

 

Následně byl sestaven konzervátorský tým ve složení Jana Bureš Víchová, Markéta Škrdlantová a Klára Drábková, který se v laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) vrhnul do práce. Celý kus sedimentu, v jehož nitru byl provázek ponechán, byl nejprve proplachován na sítu, dokud se neodplavila hlavní část bahna. Jemnější očištění pak už probíhalo pouze vodou pomocí pipety a pinzetou, a tak byl provázek zbaven i těch nejmenších kaménků. Po namočení do speciálního konzervačního roztoku, který jeho vlákna změkčil a zároveň zpevnil, byl týdenním vymrazováním vysušen a uložen do speciální krabičky z vhodných materiálů. Ta měla přímo podle tvaru našeho provázku vytvarované lůžko tak, aby do ní přesně zapadl. A nyní už nezbývá nic jiného, než ho pěkně uložit v depozitáři při stálé teplotě a relativní vlhkosti vzduchu a věnovat se tomu, co nám vlastně všechno může prozradit.

 

 

Vzhledem ke svému sedmitisíciletému stáří je totiž provázek v překvapivě dobré stavu. Podařilo se změřit jeho přesnou tloušťku (4 mm) a zjistit způsob jeho výroby. Tvoří ho dva svazky spojené v levotočivém zákrutu (tzv. S-zákrut). Každý z těchto svazků je stočen pravotočivě (tzv. Z-zákrut) z jednotlivých tenčích vlákének. To odpovídá obecně i dalším textilním nálezům, koneckonců si můžete sami vyzkoušet, že když budete stáčet několik pramenů (ať už třeba nitek či vlasů) k sobě, budete je točit s největší pravděpodobností doprava.

 

 

Z čeho ale vlákna pochází? Podle technologického rozboru se jednoznačně jedná o rostlinné lýko, otázkou však zůstává, ze které rostliny pochází. Podle výsledků z infračervené spektroskopie jsou vlákna nejvíce podobná konopí, jednoznačné určení však prozatím nebylo možné. Verdikt tak zůstává otevřen a nezbývá než doufat, že se tento oříšek podaří vyřešit paleobotanikům. Navíc, existuje nemalá pravděpodobnost, že v padesáti pytlích, ve kterých je zatím uložen veškerý sediment ze studně vytažený, bude dalších fragmentů výrobků z rostlinných vláken ještě více. Musíme zůstat trpěliví a počkat, až se podaří všechno důkladně proplavit a prozkoumat.

 

 

Pak se spolu s odbornicemi na archeologický textil budeme moci pustit do širších úvah o provázku a výrobě textilu v kontextu mladší doby kamenné a celkově tak rozšiřovat naši znalost tohoto přelomového období naší minulosti. I pouhých sedm centimetrů (přesněji řečeno 6,7 cm) provazu totiž může posunout archeologii zase o kousek dál!

 

 

 

Překlad // Translation: Helena Puhačová

Not long ago you might have noticed our latest great discovery which has also been presented abroad, e.g. in prestigious magazines Archaeology or National Geographic. A team under Tomáš Chlup´s management carried out a rescue research in Velim by Kolín and among the ground plans of several houses from the Neolithic they unearthed a well of the same age (see the article). The find of the well caused a sensation because such Neolithic wells are really rare in Central Europe. Moreover, some other finds inside the well, which have been preserved for 7,000 years, are gorgeous as well.

 

Actually, a wet environment is able to preserve things of organic origin. These are quite rare and they are not often found during archaeological researches in our country, because over the course of centuries they usually decompose in ordinary soil with air access. The Velim well was another case. The air could not get to the clay-sandy sediment which filled the well after it stopped being used. So its wooden oak construction and a lot of remains of seeds, pollen and other parts of plants have been preserved. After all, this has been expected. But what was really unexpected is the discovery of a string - not just its print or some carbonized remains but a real preserved string. It is such a rare and remarkable discovery that experts in historical textiles have been really excited by it.

 

But let´s take it from the beginning. The research works in Velim started in 2001 under Miloš Vávra´s management and they continued in several periods until 2016 when a big part of a Neolithic settlement with a small unbuilt area in the middle was discovered. In March we found out that there was a hidden well in this area. It was necessary to plan carefully to unearth the well as well as other possible finds. A team of experts in archaeology and paleo-botany was put together and they started to work on 7 April 2016. The works were really exacting because the well had been sunk in collapsing sands and the experts had to fight several metres of muddy silt. While they were lifting the wooden beams, they found a half of a round container which confirmed the dating of the well back to the 2nd period of Linear Pottery culture, i.e. older Neolithic. Afterwards, they were really surprised when nearly a 7-centimetre-long string fell out of the layer around the container. It might have been passed through the handles of the container which might have been used for drawing water from the well.

 

In the Czech Republic there is only one more similar piece of a string of the same age. It is a part of the linen string from a Neolithic well in Mohelnice but no details about it have been published. Our discovery has provided an opportunity to get more knowledge in the field which has been explored only a little so far. It was necessary to act very quickly. If such old-age organic finds come from their safe wet environment into the air, their degradation is very fast. At first we united forces with Helena Březinová from the Textile Restoration Laboratory of the Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences. In a few days the string was safely stored in a laboratory fridge moistened by a solution of water and ethanol in order not to mould or dry up.

 

After that a conservation team was formed comprising Jana Bureš Víchová, Markéta Škrdlantová and Klára Drábková. They started to work in a laboratory of the University of Chemistry and Technology in Prague (Vysoká škola chemicko-technologická - VŠCHT). The whole piece of sediment with the string inside was at first rinsed on a sieve until all mud was washed away. Then the string was cleaned with pincers and pipettes so that even the tiniest stones could be removed. Finally, it was soaked in a special solution that softened as well as toughened its threads. After having been in a freezer for a week, it has been deposited in a special box with a socket in the shape of the string and put into a depository with the constant temperature and humidity so we can start exploring its secrets.

 

In spite of its age, the string is in a very good condition. We have managed to measure its sickness – it is four millimetres. The string consists of two bundles in a left-handed twist (S-spun). Each bundle consists of thinner threads twisted in a right-handed way (Z-spun). In this respect, it is similar to other textile finds.

 

But what had the string been made from? According to the technological analysis, it had been made from plant phloem. The question is which plant had been used. The microscopic pictures show that it might have been a hemp plant but it has not been proved yet. There are fifty bags with all the sediments pulled up from the well so there might be more fragments of products made from plant fibres. We must be patient and wait until all the material is carefully rinsed and examined. Only then we will be able to think more about the string and producing textile in the end of Stone Age, which can help broaden our knowledge of this historical period. Even a 7-centimetre-long string (6.7 cm, to be more precise) can move archaeology a bit onwards and upwards

 

Please reload

Please reload

Archiv