FOTOREPORT: Pohled do pravěku
Jak pravěcí lidé skutečně žili? Bylo těžké tehdejšími kamennými zbraněmi něco ulovit? Jak dlouho trvalo rozemletí obilí na zrnotěrce? Jaké potraviny mohl pravěký člověk znát a ochutnat? Do čeho se oblékal? Jaké šperky byly „in“ v pravěku? Jak udělat keramickou nádobu bez kruhu? To jsou jen některé ze zvídavých dotazů, které jsme první srpnovou sobotu zodpovídali návštěvníkům, kteří se za námi vydali do Brdíčkova mlýna u Hamrů nad Sázavou „zažít pravěk na vlastní smysly“.
V malebném údolí řeky Sázavy v těsné blízkosti obce Hamry nad Sázavou se rozkládá bývalý vodní mlýn, který hostí stálou expozici Technického muzea v Brně připomínající historii hamru zvaného Šlakhamr a odkazující na bohatou železářskou tradici žďárského regionu. Brdíčkův mlýn je muzeem rovněž využíván při různých akcích včetně u veřejnosti velmi oblíbené, letní zábavně-naučné akce pro rodiny s dětmi. Tématem letošního ročníku byla „výprava do minulosti“, konkrétně do pravěku. Během celodenního programu mohli návštěvníci akce Pohled do pravěku nejen odhalit, jaké slasti a strasti skýtal tehdejší život našich předků, ale také si sami mohli vyzkoušet, jak my archeologové, tuto minulost odkrýváme, dokumentujeme a zpřístupňujeme široké veřejnosti.
Zatímco program, který představil návštěvníkům práci archeologů, byl v režii hlavního organizátora akce, Technického muzea v Brně, ukázek ze života v pravěku se ujali přizvaní pracovníci a externí lektoři Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, p. o., a vzdělávacího centra ArcheoPop, z. s.
Pohled do pravěku.
Hrnčířská dílna a kreslení hlinkou
Jak udělat keramickou nádobu bez kruhu? Jaké tvary a zdobení jsou charakteristické pro různá období a kultury pravěku? Jaké hliněné amulety a ozdoby si naši dávní předci oblíbili? To vše a ještě mnoho dalšího se návštěvníci dozvěděli v naší hrnčířské dílně. Pod dohledem zkušené archeoložky a lektorky, Kamily Remišové Věšínové, vznikaly rozmanité výtvory, z nichž mnohé si návštěvníci odnesli domů, aby si je později vypálili. Pravěké nádoby tak nově budou zdobit nejednu domácnost. Kromě hrnčířské dílny si zájemci mohli vyzkoušet i techniku kreslení hlinkou. Inspiraci našli v jeskynních malbách, ale i dalších pravěkých motivech.
Hrnčířská dílna. Hrnčířská dílna. Hrnčířská dílna. Hrnčířská dílna. Hrnčířská dílna. Hrnčířská dílna. Hrnčířská dílna. Kreslení hlinkou. Kreslení hlinkou.
Pravěké „módní“okénko"
Do čeho se oblékali lidé v pravěku? Jaké materiály, střihy a ozdoby byly tenkrát „in“? Naše šikovná lektorka Sylvie Odstrčilová návštěvníky seznámila s vývojem pravěkého textilnictví. Zájemci si mohli vyzkoušet jednotlivé techniky zpracování vlny - revolučního materiálu v oblasti textilnictví, který souvisí s počátky zemědělství a chovem ovcí. Osahat si mohli však i další materiály, z nichž se vyráběli oděvy ve starších obdobích pravěku - například konopí, len nebo lýko.
Odívání v pravěku. Odívání v pravěku. Odívání v pravěku. Odívání v pravěku. Odívání v pravěku. Odívání v pravěku.
Co jedli naši předci
Že pravěká kuchyně byla plná chutí a vůni se přesvědčili návštěvníci na stanovišti lektorky Cest archeologie, Julie Tomsové. Dozvěděli se, jaké plodiny a kdy se na našem území vyskytovaly a jak je naši předci využívali při přípravě pokrmů. Svoje znalosti tuzemských rostlin, bylinek, ovoce a zeleniny, mléčných produktů, obilovin, luštěnin, sušených plodů, ořechů, hub a dalších dobrůtek si mohli ověřit i v poznávacím kvízu.
Co jedli naši předci. Co jedli naši předci. Co jedli naši předci.
Příprava obilných placek - „klenot vzdělávacích programů“
Nejen u dětí jednoznačně nejoblíbenější aktivitou z nabídky našich vzdělávacích programů je příprava obilných placek dle pravěkého receptu. :) Rozdrtit si pšenici na zrnotěrce, smísit ji s vodou, připravit placku a upéct si ji na rozpálených kamenech, je zkrátka jasná „číslo jedna“ u dětí i dospělých. Obě zrnotěrky se tak po celý den téměř nezastavily a ohniště bylo neustále cílem mlsných, hladových a na placky číhajících pohledů.
Drcení obilí na zrnotěrkách. Drcení obilí na zrnotěrkách. Drcení obilí na zrnotěrkách.
Pšenice dvouzrnka, jedna z nejstarších kulturní rostlin, pěstovaná u nás již od neolitu.
Lahodnou a voňavou odměnou byla všem účastníkům vlastnoručně připravená pšeničná placička. Některým návštěvníkům pravěká kuchyně natolik zachutnala, že si nadrtili obilíčko i do zásoby. Jiní se rovnou začali shánět, kde by bylo možné si vlastní zrnotěrku zakoupit či jak ji vyrobit. Na tomto stanovišti tak byly všechny popularizační i propagační cíle na sto procent splněny. Kam se hrabe paleodieta! ;)
Nejstarší kamenné nástroje a zbraně
S pravěkými kamennými nástroji a zbraněmi návštěvníky seznámil náš lektor a student archeologie Jan Krčál. Děti i dospělí tak, mnohdy poprvé v životě, měli příležitost osahat si repliky nástrojů vyrobených technikou štípané a později broušené a vrtané industrie. Co se zájmu týče jednoznačně vedly pazourkové nástroje - pěstní klín, nože, srpy, vrtáky, hladítka, šípy a další. Vždyť kde jinde než v „pravěku“ si můžete vyzkoušet krájení pazourkovým nožem!
Pravěká kamenná industrie. Pravěká kamenná industrie. Pravěká kamenná industrie.
Lov v pravěku
Jak obtížně asi bylo ulovit primitivními zbraněmi večeři si návštěvníci vyzkoušeli u pravěkých lovců. Zjistili, že taková kančí pečínka tehdy rozhodně nebyla zadarmo!
Pravěcí lovci. Pravěcí lovci. Pravěcí lovci.
Odlévání bronzu
Zlatým hřebem programu pak byly dvě ukázky odlévání bronzu, které si připravil náš bronzíř a lektor Robert Maružán a při nichž mohli návštěvníci sledovat celý proces naživo. A že bylo na co koukat!
Odlévání bronzu. Odlévání bronzu. Odlévání bronzu. Odlévání bronzu. Odlévání bronzu. Odlévání bronzu.
Hotové výrobky a další zajímavé kovové repliky šperků, ale i zbraní, mohli návštěvníci nejen obdivovat, ale také si zakoupit. Mnozí si tak z „pravěku“ kromě zážitků odnesli i památku nebo originální dárek.
Odlévání bronzu. Odlévání bronzu.
Co dalšího čekalo na návštěvníky akce Pohled do pravěku? Nahlédli do světa našich dávných předků, vyzkoušeli si jednotlivé aktivity na vlastní kůži, a seznámili se i s prací archeologů, do jejichž kůže se na chvíli vžili. Čekal je terénní výzkum, repliky slavných nálezů, poznávačka použitých materiálů, periodizace pravěku nebo třeba antropologický koutek a ukázky různých způsobů pohřbívání. Více informací a další fotografie z akce najdete na Facebooku Technického muzea v Brně.
Autoři fotografií:
Dora Remišová (ArcheoPop)
Archiv Technického muzea v Brně
Komentáře