Please reload

Nejnovější příspěvky

Archeologické překvapení v kamenolomu

16/04/2018

Autor textu:

Není to tak dávno, co jsme Vás informovali o průběžných výsledcích záchranného archeologického výzkumu před stavbou obchvatu Plaňan. Ten byl sice na několik zimních měsíců přerušen, i přes zimu však v městysu Plaňany pokračoval další záchranný výzkum, tentokráte v místním kamenolomu. Zde bude brzy otevřeno nové ložisko na návrší Na Černé. Na ploše celkem 10 hektarů se tu od září 2017 do konce března 2018 odehrávalo další archeologické dobrodružství. Docela často se můžete – zvláště v tzv. okurkové sezóně – dočíst o „unikátních“ nálezech. Jen málokdy však můžeme říci, že jsme objevili rozsáhlou novou, ale dosud neznámou lokalitu. A to se k našemu překvapení podařilo právě v plaňanském kamenolomu. Ale pěkně popořádku.

 

Poté, co byla skryta plocha nového ložiska společně s obslužnými plochami, odhalili jsme při jižním okraji plochy část sídlištních objektů z počátku neolitu, eneolitu a také přelomu doby halštatské a laténské. Ve skutečnosti jde o západní okraj sídlišť, která byla poněkud východněji zkoumána archeology z Regionálního muzea v Kolíně na konci 90. let 20. století při příležitosti zakládání deponie vytěženého štěrku. V tomto případě jsme se tedy vrátili na místo činu a pomohli z těchto památek zachránit další část. To skutečně pozoruhodné však na nás ještě čekalo. To když se na jižním svahu návrší objevily podivné liniové útvary táhnoucí se zhruba po vrstevnici od západního okraje k východnímu. Původně jsme se domnívali, že jde o zbytky starých úvozových cest, které byly opuštěny a rozorány během kolektivizace.

 

 

První sondy přes tyto útvary však ukázaly, že jde o něco docela jiného a také docela jinak starého. Spodní, tedy vnější, liniový útvar se ukázal být mohutným příkopem, i dnes hlubokým přes 1,5 metru. Vnitřní útvar pak představuje mělčí a užší příkůpek. Dnes prázdný prostor mezi nimi pak bezpochyby tvořil bázi hlinitého valu, tedy pravěké hradby. Podle mohutných lomových kamenů, které jsme nalézali spadené do vnějšího příkopu, lze říci, že pravěká hradba byla zpevněna kamenným lícem, který chránil vnější stranu před svezením po svahu dolů. V celém průběhu zkoumané plochy se podařilo objevit také jižní bránu do hradiště – protože tak nazýváme pravěká opevněná sídliště. Tedy bránu… ona ta mezera mezi příkopy byla široká jen něco málo přes jeden metr, takže rozhodně o žádný hlavní vchod nešlo. Je docela dobře možné, že hlavní brána se nachází někde jinde a je dosud neobjevena. Naše branka mohla sloužit jako vedlejší vchod; odtud to totiž bylo relativně blízko k Výrovce.

 

 

 A jak je to celé vlastně staré? To nám pomohly objasnit nálezy z výplně příkopů a kamenného závalu uvnitř hradeb za brankou. Nešlo o žádné zlaté poklady, jaké nalézal Heinrich Schliemann v bájné Tróji, tomu jsou české podmínky přeci jenom vzdáleny. Nejčastějším nálezem je obvykle běžný sídlištní odpad, tj. zbytky zvířecích kostí, rozbité hliněné nádoby a další drobnosti. Měli jsme štěstí také na jednu bronzovou jehlici nalezenou pod kamenným závalem. Ale od té Schliemannovy Tróje jsme se zase tak moc nevzdálili – naše lokalita je díky uvedeným nálezům datována do závěru starší doby bronzové, tedy do 18.-17. století před naším letopočtem. V Čechách tedy odpovídá finální fázi únětické kultury. Nejde zdaleka o jediné hradiště – tedy opevněnou osadu, často umístěnou na vyvýšeném místě – v okolí. Takové známe třeba z blízké Radimi, datované do starší doby železné a raného středověku, nebo mezi kostelem a Výrovkou v sousedních Vrbčanech. Žádné z nich však nebylo souvisleji zkoumáno. O plaňanském hradišti před rokem 2017 nikdo neměl tušení.

 

  

Mohla za to jistě silná eroze na obdělávaných svazích návrší, která za těch několik tisíc let smazala veškeré stopy po hlinitých valech. Po příkopech už také nezbylo zhola nic, byly zcela zaneseny ornicí ze svrchních poloh kopce. Rovněž stop po osídlení uvnitř hradiště mnoho nezbylo – část byla odnesena výše zmíněnou erozí, část byla zničena těžbou kamene v dávné i nedávné minulosti. Dodnes zbytky dříve jistě lépe zřetelné skály vystupují nad povrch v malém lesíku na vrcholku návrší. Zjistili jsme jen části nadzemních staveb s kůly vysekanými do skalního podloží a několik tzv. zásobních jam na dlouhodobé přechovávání potravin.

 

 

Přestože výzkumem nad kamenolomem byla odkryta velká plocha, zdaleka nemůžeme říci, že známe úplný rozsah hradiště. To se totiž rozkládá také na západním a východním okraji nového ložiska. V současné době probíhá geofyzikální průzkum, který prozatím prokázal, že zbytky hradby se vinou severním směrem až téměř před radimskou skládkou. Na západním okraji jsou jistě omezeny okrajem rokle nad Výrovkou. Jak daleko na sever a severozápad však fortifikace sahá, to se zatím můžeme pouze domnívat. Jeho celková plocha však jistě přesahovala 16 hektarů. Množství práce, kterou bylo třeba vykonat vyhloubením až 11 m širokých a přes 1,5 m hlubokých příkopů o délce přesahující zcela jistě 3 km (přičemž materiál z vykopaných příkopů byl jistě použit k navršení valu nad nimi), si lze jen těžko představit; zvláště při vědomí, že tehdejší nástroje sestávaly z dřevěných lopat, parohových kopáčů a proutěných košů na vynášení hlíny. Vkrádá se nám tak srovnání s egyptskými pyramidami, na nichž rovněž pracovalo velké množství lidí. Z doby bronzové v Čechách však žádné písemné prameny a historické zprávy nepocházejí, takže o lidech, kteří stavěli hradiště nad Plaňany, a jejich vládcích, nevíme nic bližšího.

 

 

Výzkum v kamenolomu tedy skončil a rozbíhá se pokračování výzkumu v trase obchvatu, který rovněž přináší množství nových informací o osídlení Plaňan v dalším průběhu doby bronzové. Již teď lze říci, že málokterá česká obec v posledních letech zažila takový nárůst archeologických pramenů ke svým (pra)dějinám.

Na závěr bych velmi rád poděkoval zaměstnancům firmy Eurovia, kteří se nám skutečně ve všem pokoušeli vyjít vstříc a bez jejichž přístupu bychom nemohli dojít k tolika zajímavým poznatkům a zachránit tolik nálezů.

 

 

DALŠÍ NÁLEZY (foto Z. Beneš):

 

Please reload

Please reload

Archiv