Please reload

Nejnovější příspěvky

Downhill a památky z minulosti: Jak si rozumí?

26/02/2018

Adrenalin je něco, co mladá generace vyhledává čím dál tím víc. Aby taky ne, vždyť žijeme relativně bezpečné a pohodlné životy. To však není lidskému druhu přirozené, boj o přežití byl v různých formách přítomen v naší společnosti ještě před pár desítkami let. A tak dnes, když dospějeme a jsme na vrcholu sil, připraveni bojovat o své místo na slunci a bránit svou tlupu, naše tělo i hlava jsou zmatené. Nějak nás vlastně žádné pádné důvody nenutí zvednout zadek od počítače a jít prokázat svou fyzickou převahu nad světem. Nebo nutí?

 

Jsou to patrně instinkty a volání přírody, co mnoho z nás tolik táhne k adrenalinovým sportům. Ta vůně nebezpečí a rizika je prostě opojná. Protože ohrožení a extrémní výkony jsou spojeny právě s vyplavením hormonu adrenalinu, na který naše těla byla po celé stovky generací zvyklá. Který nám zvýší tep, zostří smysly, zintenzivní koncentraci, mobilizuje energetické zásoby ve svalech, rozšíří zornice a zrychlí dech. Ouuuu, znáte ten mrazivý prožitek, co? A po výkonu přijde slastný pocit. Úleva, radost, přežití - a celá naše existence zase dává pořádný smysl, který je tak snadné v dnešní relativistické hypermoderní době ztratit.

 

Prostě ho potřebujeme. Adrenalin. Je jedno, jestli si ho dopřáváme lezením po skalách, ježděním na skialpech, trekováním po horách, chozením na highlinách nebo třeba downhillovými sjezdy. Rozkoš z extrémních zážitků je prostě boží věc. Jenže, každý z těchto sportů má svá etická psaná i nepsaná pravidla. Při naší honbě za adrenalinem jsme v přímém kontaktu s volnou přírodou, na kterou bychom měli brát ohled. Třeba při lezení ve skalách (což je srdcovka autorky tohoto článku) je uznávaným zvykem, že v období, kdy zrovna hnízdí některé druhy ptáků, se cestami, kde by to ptáky rušilo, neleze. Nebo se neleze na zmoklých nebo zimních pískovcích, protože v tu dobu jsou křehčí a skály bychom tak nepřípustně olámali. Je to respekt k přírodě, k dědictví minulosti i generacím, které přijdou po nás.

 

 

ETIKA EXTRÉMNÍCH SPORTŮ

 

U některých adrenalinových sportů však etická pravidla musí ještě vykrystalizovat. Jako třeba u downhillu, který nás přimněl k napsání tohoto článku. Je to bezpochyby parádní sport, který vyžaduje odvahu, sílu, vytrvalost, přesnost a vhodný terén. A zde leží právě kámen úrazu (jak příznačný obrat, že). Původ pojmu downhill je zřejmý, chce to pěkný kopec dolů. Problém je v tom, že jezdci, ať už na kolech či na motorkách, si někdy pro své tratě vybírají takové kopce, které mají velkou kulturní hodnotu a impozantní minulost. Jako je tomu třeba v případě keltského oppida Závist, významné národní kulturní památky, kde v poslední době stále přibývají bike trailové trasy.

 

 

Na webu Outfanatic.com, který se zaměřuje na sporty v přírodě, najdeme u popisu tras na Závisti větu: “Jedná se asi o nejlepší downhillové ježdění v blízkém okolí Prahy”. No ano, svahy Závisti rozhodně skvělé jsou. Jenže byly skvělé i před dvěma tisíci let, kdy se zde na ploše celých 118 hektarů rozprostíralo jedno z největších keltských mocenských center celé střední Evropy. Jeho proslulost a kontakty sahaly až do vzdálených antických oblastí a jeho téměř třicetiletý výzkum na konci minulého tisíciletí odhalil neskutečné množství pozoruhodných nálezů, doklady nadregionálního exportu i importu, stopy po vynikající řemeslnické zdatnosti zdejších Keltů a také velmi sofistikované opevnění v délce neuvěřitelných devíti kilometrů. No a je to právě toto opevnění, co dnes tvoří tak oblíbené bike trailové tratě. S každým dalším projetím se taková trať více a více zahlubuje do pozůstatků opevnění a keltských obydlí a s každým dalším sjezdem je nenávratně poškozuje. Tím nejen že ničí genius loci celého oppida, který si tam jiní milovníci přírody a historie chodí užívat, ale také snižuje možnost dalšího výzkumu. Ten může v budoucnu ještě přinést leccos zajímavého, no jen se podívejte třeba tady a tady, co za poklady Závist skrývala.

 

 

My víme, je to chyba nás archeologů. Když chceme něco chránit, měli bychom o tom pořádně mluvit a prezentovat důvody, proč taková památka stojí za ohleduplné chování. Jako to třeba dělají ochránci přírody v případě hnízdění ptáků v lezeckých oblastech. Zcela chápeme, že pár tabulí není pro vášnivé sportovce úplně přesvědčivý důvod, proč se vzdát tak lákavých terénů. Takže jsme se rozhodli pro otevřený přístup, diskuzi, žádné zákazy či příkazy. Jezdíte na Závisti, ale respekt a úcta k minulosti a budoucnosti vám není cizí? Pojďte s námi chránit naši vlastní kulturu. Kultura a sport se totiž vůbec nevylučují. Informujte kamarády, hledejte nové trasy mimo kulturní památky, pečujte o naše společné dědictví. Uvidíte, že i takováto uvědomělá komunitní aktivita přináší velké uspokojení.

 

 

CHRAŇ SVÉ KOŘENY - BUĎ CULTURE CRUELTY FREE

 

V poslední době se stalo dost trendy mluvit o vlastenectví a národu - termín “naše země” se opět dostal do běžné komunikace. Jenže být vlastencem neznamená jen o tom mluvit, být vlastencem znamená konat. Nemusíme zrovna psát slovníky jazyka českého nebo sepisovat dějiny národa, jako to dělali obrozenci 19. století. To už za nás udělali jiní. Službou naší zemi je už jen to, že se budeme zajímat o její minulost a pokusíme se její fragmenty v krajině zachované neničit, uchovávat a užívat si je. Třeba být vegetariánem či veganem je dneska cool, nenásilí a citlivý přístup k životu prostě letí a dává smysl. Ale - není nepoškozování kulturních památek vlastně taky takový způsob nenásilného chování? Buďme “culture cruelty free”!

 

Pokud máte chuť něco měnit k lepšímu, přidejte se k nám. Jestli vás zajímá více o oppidu Závist, o Keltech nebo prostě o dalších památkách, kde se downhill jezdí, a kde byste nám mohli pomoct je chránit, napište nám, potkáme se a domluvíme se. V současné době pro vás také chystáme kratší komentovanou procházku po Závisti, kde vám ukážeme, co která terénní vlna asi znamená a jak oppidum vypadalo v době své slávy a přineseme vám i nějaké pěkné nálezy na ukázku. A rádi se přiučíme něco o downhillu a dozvíme se, jestli to je skutečně tak náročný a nebezpečný sport, jak vypadá. Adrenalin totiž, stejně jako vy, milujeme.

 

 

JAK VYPADAJÍ TRASY V ÚNORU 2018 (Foto V. Puhačová)

 

 

 

Please reload

Please reload

Archiv