Please reload

Nejnovější příspěvky

Čím platili Keltové pod hradištěm Kolo u Týnce nad Labem

09/01/2018

Autor textu:

Záchranný archeologický výzkum pod hradištěm Kolo u Týnce nad Labem proběhl již v roce 2014, jak jsme vás již několikrát informovali (třeba tady a tady), nicméně práce na dokumentaci a analýze získaných nálezů a situací ještě stále nejsou dokončeny a lze očekávat, že ještě několik let trvat budou. To je ostatně situace běžná v případě všech větších archeologických výzkumů. I v této fázi zpracování je třeba trpělivosti, pečlivosti a mnohdy se vynořují překážky, které je třeba překonat. O to sladší je pak sledovat, jak vykonaná práce nese své ovoce.

 

V případě nálezů z Týnce nad Labem jsou první vlaštovkou keltské mince, jejichž analýzy se ujal přední český numismatik specializující se na antiku, PhDr. Jiří Militký, Ph.D. Výsledky se dočkaly publikace v posledním čísle Numismatického sborníku (zájemci odkazy na odbornou literaturu naleznou níže) a nyní bychom je chtěli předložit i vám.

 

 

Během záchranného výzkumu v „podhradí“ hradiště Kolo bylo s pomocí detektorů kovů nalezeno celkem 68 keltských mincí, resp. jejich zlomků. Ani jedna z nich nebyla objevena pouhým okem, což je dáno především jejich zanedbatelnou velikostí. Až na jedinou výjimku byly všechny volně poztrácené v nadložních vrstvách, které byly doložitelně přinejmenším ve 20. století narušovány orbou. V žádném případě tedy nešlo o ukrytý, třebas rozoraný, poklad. Dle širokého rozptylu se svým původním majitelům patrně prostě poztrácely během pobytu v podhradní osadě. Může to naznačovat zvýšenou ekonomickou aktivitu právě v těchto místech, kde se předpokládá komunikační prostor z hradiště směrem k hypotetickému říčnímu přístavu.

 

 

Celkem 62 z nalezených mincí patří k mincím „domácím“, jejichž ražba je doložena přímo v Čechách. Je třeba podotknout, že tento mincovní systém (nazývaný někdy „bójský“) se nikterak nepodobá současnému měnovému standartu založenému na počítání v desítkové soustavě. Tento „bójský“ systém byl bimetalický (založený na zlatu a stříbru), přičemž nejvyšším nominálem byl zlatý statér a jeho podíly, konkrétně 1/3 statéru (tzv. třetinky) a 1/8 statéru (osminky); (více se k tomuto tématu dočtete v katalogu mincí ze Stradonic, viz odkazy pod článkem). V souboru z Týnce nad Labem statéry doloženy nebyly, zato se tu nachází tři třetinky a čtyři osminky.

 

 

Nejmenší ražby pak tvoří drobné stříbrné mince, tzv. oboly neboli mince s koníčkem. Těch bylo nalezeno celkem 55 a není divu – jsou tak drobné, že nepřekvapí, že se často ztrácely. Právě tyto drobné mince patrně sloužily k běžnému platebnímu styku. Bohužel už dnes nezjistíme, co bylo možné si za jeden takový obol vlastně koupit. Pozoruhodné zjištění přichystala jedna třetinka statéru, na níž je patrné použití prasklého razidla. Jde tedy o defektní exemplář. Naprosto totožný defekt razidla se objevil na několika mincích pocházejících z velkého souboru z oppida u Stradonic a jde o přímý důkaz, že tyto mince byly zhotoveny za pomoci stejného razidla. Bezpochyby byly také vyraženy na stejném místě, patrně přímo na Stradonicích.

 

 

Celkem šesti exempláři jsou pak v týneckém souboru zastoupeny mince vyražené mimo Čechy. Nejbližším příbuzným „bójských“ ražeb je obol pocházející z moravského oppida Staré Hradisko. V dalších případech jde však o ražby patřící zcela jiným mincovním systémům. Tři mince pocházejí z jižního Německa, tento typ bývá přisuzován kmeni Vindeliků. Ve dvou případech jde o tzv. kvináry vrtulového typu, nazvané podle zvláštního motivu na aversu mince. Jeden z nich je dokonce dobovým padělkem, tzv. suberátem, jenž je tvořen jádrem z levného kovu a teprve jeho povrch je plátován tenkou vrstvou stříbra. Pozoruhodným a rovněž krásně dochovaným příkladem mince západní provenience je stříbrný kvinár typu Nauheim, jehož původ lze hledat v oblasti středního Porýní. Tento region je spojován s kmenem Ubiů. Jedním jediným exemplářem jsou zastoupeny galské ražby z oblasti východní Francie – Burgundska. Je jím litá potinová mince kmene Sekvanů s podivným čtyřnohým zvířetem vyobrazeným na rubu.

 

 

Přestože zbylé nálezy ze záchranného výzkumu pod hradištěm Kolo ještě nejsou vyhodnoceny, již samotná analýza nalezených mincí leccos prozrazuje. Jde totiž o nejpočetnější soubor získaný systematickým archeologickým výzkumem z jedné lokality. V žádném případě jej však nelze srovnávat s keltským oppidem Stradonice, z nichž je v současné době evidováno 2481 mincí (které byly publikovány v roce 2015 v katalogu Jiřího Militkého). Ostatně mincovní poklady zde nalezené rozpoutaly v minulých staletích na této lokalitě skutečnou zlatou horečku, která vedla ke značnému poničení této archeologické památky.

 

 

 Ale zpět k Týnci nad Labem. Je stále zřejmější, že právě hradiště Kolo představovalo jakési politicko-ekonomické centrum v regionu východní části středočeského Polabí v posledních dvou stoletích před přelomem letopočtu. V novém světle nyní vidíme ojedinělé soudobé lokality v okolí, a to především známý poklad mincí ze Starého Kolína (Nemeškalová-Jiroudková 1998) nebo depot železného nářadí z Kolína nového. K předpokládané dominantní dopravní trase po Labi se nyní přidává stezka vedoucí od jihu k severu, která překračovala Labe možná právě v okolí Týnce. Obchodované zboží a poztrácené drobné předměty pocházející mnohdy ze vzdálených oblastí naznačují, že právě zde se obchodní cesty křížily – kupci se zde zastavovali snad dobrovolně, možná dokonce povinně, pokud museli skládat poplatky za clo. O poměrně rozvinuté centrální organizaci ekonomiky pozdně laténské společnosti ostatně svědčí právě jednotný mincovní systém, jak dokládají nálezy z významných hospodářských center země – oppid.

Použitá literatura:

 

Militký, J. 2015: Oppidum Hradiště u Stradonic. Komentovaný katalog mincovních nálezů a dokladů mincovní výroby. Praha.

 

Militký, J. – Beneš, Z. 2017: Keltské mince z předhradí hradiště Kolo u Týnce nad Labem (okr. Kolín), Numismatický sborník 30/2, 234-266.

 

Nemeškalová-Jiroudková, Z. 1998: Keltský poklad ze Starého Kolína. Praha.

Please reload

Please reload

Archiv