top of page
Alžběta Bergerová, Miloš Roháček, Johana Tlustá

Tipy na archeovýlety po Česku IV.

Přinášíme vám již čtvrtý díl seriálu s tipy na výlety po České republice s archeologickou tématikou, které doporučují přímo naši kolegové archeologové. V České republice o archeologické lokality takřka zakopáváme na každém kroku a často se jedná o místa v nádherné krajině, ze kterých na vás minulost přímo dýchá. Prázdniny se sice pomalu chýlí ke konci, ale tyto lokality se hodí k návštěvě i během podzimních víkendů a možná jsou v tu dobu ještě půvabnější.

 

Milan KUKLA

Ústav archeologické památkové péče středních Čech

Na jihozápadě Čech, mezi malebnými městy Domažlice a Horšovský Týn se nachází nenápadné návrší porostlé lesem. Zde se nalézá mohylník z mladší doby bronzové, který byl zkoumán již v 19. století amatérskými „archeology“ J. Langem a V. Záhoříkem. Z jedné mohyly pochází známý bronzový kotel na podvozku se čtyřmi kolečky, který má analogie v nedalekém Rakousku. Obec Milavče dala i jméno této kultuře a to kultura milavečská.

K samotným mohylám se lze dostat pěšky od místního hřbitova, kde je možné zaparkovat. Vydáme-li se po modré turistické značce do mírného kopce, dorazíme po 15 minutách k největší místní mohyle. Je to právě ona, která vydala unikátní nález kultovního vozíku. V pozdějších letech při revizním výzkumu zde byl objeven ještě celý soubor předmětů, včetně jedinečného kování koženého pancíře. Cestou si lze přečíst několik tabulí naučné stezky, která končí v nedalekých Chrastavicích. Mohylník se skládá ze čtyř skupin a mohyl je zde zhruba padesát. Některé jsou v terénu špatně čitelné a nevede k nim žádná cesta. Dobře rozpoznatelná je skupina mohyl na křižovatce lesních cest. V minulosti bylo prokopáno jedenáct mohyl, které ukrývaly převážně hroby bojovníků.

Bronzový vozík (milavečská kultura)

Milavče, mohyla

Milavče, lidarový snímek

Alžběta BERGEROVÁ

Ústav archeologické památkové péče středních Čech

Pokud se půjdete projít ke Koněpruským jeskyním, můžete se zajít podívat po žluté turistické značce i na další jeskyně v okolí (jeskyně Děravá), a na nedaleké pravěké hradiště Kotýz, ze kterého se dá dojít dolů z kopce až k Aksamitově Bráně, za kterou se nachází jeskyně ve Vratech. Původně byla Aksamitova brána označená jako jeskyně, které se propadl strop. Podle dalších průzkumů, ale jde zřejmě o ústí hluboké pukliny, z jejíž podoby dodnes zůstal jen tzv. skalní most. Je to krásné místo, snadno ho najdete i v létě, kdy je hustá vegetace, většinou při pozorování archeologických památek na obtíž.

Jeskyně ve Vratech byla zřejmě zajímavé místo i pro lidi v minulosti. To ale není nic výjimečného, lidé se o jeskyně či skalní dutiny zajímají téměř od svého počátku, navíc jeskyní v okolí, které byly alespoň krátkodobě osídleny člověkem je hodně. Stopy po lidské přítomnosti se zde objevují již v době kamenné, konktrétněji od středního paleolitu, jak dokládá objevený soubor kamenných nástrojů vyrobených z místního kamene. Toto místo bylo navštěvované s přestávkami téměř po celý pravěk. Poslední datované nálezy pochází z vrcholného středověku a novověku.

Aksamitova Bráná, jeskyně ve Vratech

 

Fotografie pocházejí z osobních archivů autorů příspěvků, nebo z veřejně přístupných zdrojů.

Nejnovější příspěvky
Archiv
bottom of page