top of page
Veronika Puhačová

Hostina minulosti v Kupecké osadě Krumbenowe 2018 byla opojná


Mnoho zim již přešlo krajinou protkanou zurčivým proudem řeky Wilthahwy, a mnoho kmenů a národů v ní zanechalo své stopy. Ještě nikdy však řeka nebyla svědkem slavnostní události, která by otevřela brány času a zavedla své návštěvníky do víru věků. Hleďte, trhlina v plynutí dob se otevřela! Tu sedí lovec a sběrač vedle zemědělce, naproti zase keltská rodina vedle germánských bojovníků. A za nimi celá skupina Slovanů. A všichni společně hodují, odtrhávají kusy masa nad ohněm a z rohů a hliněných nádob popíjejí opojné nápoje. Ač již propadli věčnému koloběhu života a smrti, na pouhé dva dny se opět zhmotnili, aby hromadně zasedli k jednomu stolu, povečeřeli spolu a připomněli nám, jak pomíjivá je naše existence…Vítejte na Hostině minulosti!

 

To, co může znít jako líčení z knihy z žánru fantasy, se skutečně odehrálo. Uplynulý víkend 8. a 9. září 2018 se totiž po roce opět otevřely brány Kupecké osady Krumbenowe v Českém Krumlově, aby vpustily návštěvníky na cestu do hlubin času. Nebylo to poprvé, nebylo to ani podruhé. Letošní ročník byl již pátým setkáním všech příznivců living history a živé archeologie, a to si zasloužilo náležitě oslavit. A tak jsme jako jednotící linku, vinoucí se celou osadou, zvolili téma obživy v minulosti. Vždyť čím jiným, než společným jídlem a pitím, oslavuje lidské pokolení významné události již po tisíce let, že? Volba to byla rozhodně dobrá a tato Hostina minulosti předčila i ta nejzářivější očekávání

Jídlo jakožto jeden z nejpodstatnějších aspektů našeho života je tématem, které nás spojuje nejen jako jednotlivce, ale je i přímým pojítkem s lidmi v minulosti. Řešíme ho dnes a denně a stejně tak ho museli řešit i naši předci. Dnes však stravování přestává být pouhým způsobem přežití, ale stává se životním stylem a vyjadřuje náš přístup ke světu a životnímu prostředí. Internet je plný foodblogů, městské programy nabité foodfestivaly, farmářské trhy rostou jako houby po dešti a supermarkety praskají ve všech. Zamysleli jste se ale někdy, odkud se jídlo bere, jak k nám putuje, jestli bychom si ho vůbec dokázali obstarat sami či kam sahají kořeny různých stravovacích způsobů? Přesně tyto otázky jsme chtěli v návštěvnících vyvolat a dát jim možnost na ně najít odpovědi. A tak se letošní Krumbenowe proměnilo v pravěce-středověký foodfestival, který byl pro všechny zúčastněné velkým zážitkem.

Velké to letos vůbec bylo všechno. Do Kupecké osady Krumbenowe se sjelo rekordních 160 účastníků z řad odborných lektorů, řemeslníků, archeologů a ochotných pomocníků, takže Pivovarská zahrada v malebném prostředí vltavských břehů praskala ve švech. Tolik stanů, stanovišť, ohnišť, historických replik, kostýmů a lidí jsme tu ještě neměli. Ukočírovat takový dav nadšených, leč mnohdy nezkrotných „kupců“ s masivní výbavou bylo tentokrát sice náročné, ale sobotní desátá hodina, kdy se brány zahrady měly otevřít návštěvníkům, téměř překvapivě zastihla osadu připravenou vydat ze sebe to nejlepší. A skutečně, s úderem desáté začali do osady lidé doslova proudit.

Pomyslný kruh času se jim otevřel u jedné z bran hned ve starší době kamenné, paleolitu, kde je uvítali lovci a sběrači se svými loveckými technikami i dobrotami, jako jsou sušené ryby či ovocně-oříškové směsi. Obzvláštní úspěch zde pak mělo porcování kance, nad čímž jásali nejen návštěvníci, ale také další kupci, kteří si jednotlivé kusy rychle rozebrali a po svém zpracovali a zkonzumovali. U neolitických a eneolitických zemědělců zase bylo mnoho možností poznat tvrdou dřinu zpracování obilí od sklizně pazourkovými srpy (včetně náročnosti jejich výroby) přes zbavení zrn pluch až po nadrcení mouky a přípravu pokrmů. Jízda minulostí pokračovala k technikám výroby bronzových nožů a srpů, výrobě slaměných ošatek a košíčků na potraviny, využití kopřiv v pravěkém jídelníčku, obchod se solí ve starší době železné, tvorbu nádobí řezbářstvím a hrnčířstvím keltské mladší doby železné, k rozdělávání ohně v době římské a dále třeba k rozmanitým receptům slovanské kuchyně či středověké výrobě oplatek. Kruh času se letos uzavíral až v novověkém 17. století a jeho propracované vojenské polní kuchyni. A to zmiňujeme jen zlomek toho, co všechno bylo v osadě k vidění! Třeba takové hejno živých hus, keltští kováři se svými kuchyňskými nástroji, příprava antického vína nebo tradiční vikinské pokrmy též přitahovaly mnoho pozornosti. Výčet všech prezentovaných pozoruhodností, svázaných s jídlem v minulosti, je však nad kapacitu takové reportáže, to se prostě muselo zažít.

Nebyli bychom to však správní archeologové a edukátoři, kdybychom i letos nedoplnili živou a interaktivní prezentaci na stanovištích ještě samostatnými přednáškami a nově i workshopy. Návštěvníci si tak mohli poslechnout nejmodernější poznatky o archeobotanice, která nám umožňuje stravu v minulosti vůbec zkoumat, zjistit, jakou roli hrály pazourkové srpy v domestikaci obilí nebo třeba z čeho všeho se v minulosti pekla zásadní potravina – chléb. Množství dalších přednášek odlehčila lehce recesistická Pravěká cooking show či workshop ze starší doby železné, kde se návštěvníci naučili vařit pokrm, jenž byl doložen v archeologických nálezech exkrementů horníků ze solných dolů v Hallstattu. A ani děti nepřišly zkrátka, když se v rámci jim věnované dílničky učily, jak si samya doma mohou pěstovat jídlo jako pračlověk z mladší doby kamenné.

Sluncem zalité chvíle poznávání dobových přístupů k jídlu pak v sobotním podvečeru vyvrcholily v úvodu nastíněnou Hostinou minulosti. Návštěvníci, lektoři, kupci – všichni bez rozdílu jsme se sešli u jednoho ohně, abychom v doprovodu pravěkých hudebníků a tanečnic, symbolizujících koloběh plodnosti a smrti, společně oslavili život a čas, který tu všichni na omezenou dobu sdílíme. Přehlídka věků v podání jednotlivých poselstev z různých období byla efektní ukázkou fascinujícího vývoje lidské společnosti a evokovala v nás niterní úvahy, co asi na těchto místech, kde se dnes pohybujeme my, bude za sto, dvě stě, či tisíc let. A do takového rozpoložení pak už působivě vpluly hudebnice z mladé a talentované kapely Vesna, které svým koncertem celou atmosféru správně vygradovaly.

Co více říci závěrem? Snad jen to, že Kupecká osada Krumbenowe je snem, který se vyplnil. Snem o propojení popularizace archeologie, vzdělávání na poli aktuálních témat, kreativity a zábavy. A že tenhle sen by nikdy nebyl zrealizován, nebýt desítek odhodlaných a zkušených profesionálů i dobrovolníků, kteří se každoročně ve stále hojnějším počtu Krumbenowe účastní. Takže velký dík vám všem, naši milí kupci a řemeslníci, a díky i vám, ctění návštěvníci, kteří jste svým letošním počtem 4800 trhli dosavadní rekordy. A nashle zase za rok, až se brány Kupecké osady Krumbenowe otevřou pošesté!

Autorkou fotografií je Jana Lohnická a jsou zatím jen malou ochutnávkou, těšte se na velkou fotoreportáž, kterou brzy najdete na našem Facebooku.

 

Letošní ročník Kupecké osady Krumbenowe – Veletrhu pravěké a středověké kultury byl realizován v rámci Dnů evropského kulturního dědictví a financován v rámci programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika, Mezinárodní kulturní platforma I-CULT ATCZ59.

Za podporu akce mnohokrát děkujeme také našim letošním sponzorům:

Comments


Nejnovější příspěvky
Archiv
bottom of page