- Alžběta Bergerová
Hry v průběhu věků (5) Mlýn a Mlýnek
Pokračujeme v našem seriálu o hrách v průběhu věků. Dnešní příspěvek bude o hře mlýn. Často ho najdete na druhé straně hry člověče nezlob se a je jisté, že už jste ho hráli. Kupodivu patří mezi nejstarší deskové hry a hraje se i dnes. Povíme si i o jeho jednodušší verzi mlýnek.
Herní plány mlýnu i mlýnku jsou často vyryté do kamene a bývá obtížné je přesně datovat. Najdeme je po celé po Evropě. Mnoho jich bylo objeveno vyrytých na skalách v sousedním Rakousku v pohoří Kalkalpen. V literatuře se často dočtete, že nejstarší herní plánky se podařilo objevit vyryté do kamenných desek na střeše chrámu v Egyptské Kúrně, který pochází z 14. stol. př.n.l. Je ale potřeba říci, že chrám byl několikrát opravován a také přestavován. Navíc se spolu s rytinami herních plánů objevují koptské kříže a další symboly, z nichž mnohé mohou pocházet spíše z pozdější doby a zdá se tedy, že ve skutečnosti nejsou tak staré, jak se dříve usuzovalo.
Ale i přes obtíže s datací těch nejstarších, máme nálezů z pravěku i tak docela dost. Mlýn se navíc hrál téměř po celém světě v Evropě, na britský ostrovech, u Baltského moře, na Dálném východě dokonce i na Cejlonu. Spousta rytin plánků mlýnů objevených na athénské Akropoli pochází z období antiky asi 500 př.n.l., šlo o hru, která stejně jako astragaly či kostky patřila mezi běžné znalosti tehdejších prostých lidí. Hra ve stejné podobě vydržela až do ve středověku, kde se objevuje vyrytá do stolů nebo kostelních lavic (např. v Canterbury). Objevují se i jejich vyobrazení např. v kodexu španělského krále Alfonse X. z doby konce 13. stol., ve kterém se popisují pravidla deskových her. Mlýn v něm má i verzi s hracími kostkami.
Právě ze středověku máme nálezy i u nás. Celý herní plánek vyrytý do opukového kamene byl objeven v Praze na Staroměstském náměstí a byl datován do středověku, do doby 15. stol. Na území dnešní Prahy ještě chvíli zůstaneme. Při povrchovém sběru na hradišti v Nových Butovicích se podařilo objevit bohužel naopak nedatovanou zhruba polovinu plánku opět vyrytého do kamene. Stejně provedený byl i nález rohu herního plánu z Libice. Novějším nálezem je plánek vyrytý do kamenného parapetu Přemyslovského paláce v Olomouci, který pochází ze 13. stol.
Mlýn se stal velmi populárním, zřejmě hlavně díky snadným pravidlům a nenáročnosti provedení či možnosti improvizace herních pomůcek. Herní plán mohl být vyrytý do země, ale třeba i do stolu, cihly, dřeva, kůže apod., jde o 3 čtverce spojené 4 linkami. Zapotřebí jsou ještě dvě sady herních kamenů, po 9 kamenech pro každého hráče, posloužit mohly kromě herních kamenů i mince, kamínky, ořechy. Pravidla jsou stejná jako dnes. Hráči jeden po druhém pokládají kameny na herní plán (po položení posledního kamene je mohou přesunovat) a snaží se složit rovnou linii podle herního plánku ze 3 kamenů – tzv. mlýn. Díky kterému může hráč soupeři sebrat kámen. Hráč prohraje, pokud nemůže složit mlýn – tedy má už jen 2 kameny.
Jednodušší varianta hry je mlýnek (v angličtině známý jako tic-tac-toe), objevuje se společně s mlýnem. Mlýnek hraje každý hráč pouze s 3 kameny a herní plán je menší. Cílem hry je stejný, vytvořit řadu ze svých kamenů. Komu se to povede jako prvnímu, je vítěz. Trochu tak připomíná piškvorky.
A to má ještě mlýn i kulatou verzi zvanou rota, o té si ale povíme příště.
Více informací o nálezech si můžete přečíst zde:
Aleš Hoch (ed.) 2020: Svět středověkých her. Muzeum Vysočiny Jihlava ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni.
Richterová, J., 1983: Pražské středověké hrací kostky kameny. Archaeologica Pragensia 4, 221 - 223. Praha.
Mašek, A., 1970: Nové poznatky z výzkumu na hradišti v Praze – Butovicích. Archeologické rozhledy 22, 272 - 285.
Justová, J. 1990: Archeologický výzkum na předhradí slovanského hradiště v Libici nad Cidlinou a v jeho zázemí v letech 1985-1989. (Předběžná zpráva). Archeologické rozhledy 42,661-673, 723-731.
Schädler, U. 2021: Some misconceptions about ancient roman games. Board Game Studies Journal Volume 15, 79–97.
