- David Novák
Pod pokličkou (17): Digitální stopa archeologického výzkumu– co se děje s daty a kde je hledat?
Kam se v současnosti ukládají informace a data získaná pomocí archeologických výzkumů? A jak se dostanou k archeologům informace o oznamování staveb či jiných terénních zásahů? Řada z Vás už jistě slyšela o systému Archeologická mapa České republiky (AMČR), k ní patří i další zajímavé nástroje jako právě Digitální archiv, kde se dnes dá najít asi nejvíce informací o archeologický výzkumech v ČR. Může se do nich podívat každý, nebo jsou jen pro archeology? Více nám o tom v dnešním článku poví Mgr. David Novák Ph.D. z Archeologického ústavu AV ČR v Praze.
Základním úkolem každého archeologického výzkumu je získat odpovědi na kladené vědecké otázky. Ze své povahy však archeologie při provádění vykopávek artefakty nejen zkoumá a zaznamenává jejich vlastnosti; bohužel je také vyjímá z původního kontextu, který nese všechny podstatné informace o tom, jak byl artefakt uložen, v jaké době se tak mohlo stát a případně co se s ním dělo po jeho vyřazení z užívání minulou společností. Data z většiny typů výzkumů jsou proto zcela unikátní a nelze je zpětně žádným způsobem nahradit, pokud nezůstane uchována dokumentace vytvořená při terénních pracích. Nejen artefakty samotné, ale i data o nich jsou tak nedílnou součástí kulturního dědictví, které musíme chránit a pečovat o ně. Ale jak?
Správa archeologických dat leží v první řadě vždy na vedoucím výzkumu. To platí do doby, než je dokončeno základní zpracování a vyhotovena nálezová zpráva. Dlouhodobou péči o dokumentaci a informace z výzkumů zajišťují následně centrální instituce – Archeologické ústavy AV ČR v Praze a v Brně – již více než sto let odpovědné za tvorbu archivů archeologické dokumentace. Takový úkol jim stanovuje jak vlastní zřizovací listina, tak platný památkový zákon. S příchodem 21. století se proměnila forma i úloha archivů. Původní sbírky nálezových zpráv, plánů či fotografií byly postupně převedeny do digitální podoby, stejně jako veškerá další související agenda. Tento proces probíhal v několika krocích již od 90. let a významně jej uspíšily i neblahé události, jako byla povodeň Prahy v roce 2002 či požár archeologické základny v Mikulčicích v roce 2007. Při obou neštěstích došlo k poškození či zničení obrovského množství archeologické dokumentace, což posloužilo jako katalyzátor změn a důležité memento. Bylo jasné, že dokud nevzniknou digitální obrazy původních dokumentů a nebudou uloženy ve více kopiích na různých místech, můžeme o informace v nich obsažené snadno a nenávratně přijít.
Archeologický informační systém České republiky (AIS CR) tvoří rámec pro jednotlivé digitální nástroje užívané ke sběru, ukládání a prezentaci dat v české archeologii (https://www.aiscr.cz/).
Péče o data v archeologii se v důsledku významně změnila. Díky digitalizaci se mohly archivy více otevřít a dát svůj bohatý obsah k dispozici k užívání. Postupně vznikla řada informačních systémů, které na jedné straně podporují běžnou denní práci v archeologii, na druhé straně pak umožňují dlouhodobě a bezpečně uchovávat archeologická data. Archeologické archivy prošly digitalizačním procesem a každý v nich uložený dokument dnes má svůj digitální ekvivalent.
Archeologická mapa České republiky (AMČR) je nástrojem pro profesionální i amatérské archeology, stejně jako pro stavebníky a další uživatele. Zajišťuje podporu pro běžnou archeologickou agendu a je hlavním úložištěm archeologických dat (http://www.archeologickamapa.cz/).
Stěžejním nástrojem digitalizace archeologie je Archeologická mapa České republiky (AMČR). Ta od roku 2017, kdy byla uvedena do plného provozu, tvoří jádro Archeologického informačního systému České republiky (AIS CR), jako základní oborové infrastruktury. AMČR je v první řadě rozsáhlou databází informací o archeologických výzkumech a lokalitách, tedy „archeologickou mapou“, která zobrazuje kde, kdy a co bylo dosud nalezeno. Data v ní jsou doplňována jak z nových výzkumů, tak retrospektivně, a její obsah tak postihuje archeologické výzkumy od zrodu oboru v 19. století, až do současnosti. Byť informace v AMČR nejsou dosud úplné a stále probíhá doplňování o nové a nové záznamy, již dnes jde o nejbohatší veřejně dostupný zdroj informací o archeologii v Česku a obecně o jednu z nejrozsáhlejších národních archeologických databází na světě. Každý evidovaný výzkum či lokalitu je možné propojit s archeologickou dokumentací, k jejímuž ukládání AMČR rovněž slouží. Digitální data jsou umístěna na centrálních serverech v dlouhodobém bezpečném digitálním úložišti. Díky tomu se lze spolehnout, že dokumentace přijatá do AMČR bude navždy dostupná k využití pro odborníky i laiky.
Digitální archiv AMČR slouží k prohlížení všech českých archeologických dat, které již prošly archivačním procesem (https://digiarchiv.aiscr.cz/).
AMČR je důležitá i pro celkovou digitalizaci archeologické agendy spojené se záchrannými výzkumy. Každý, kdo dnes plánuje provádět stavbu či jinak zasahovat do terénu, má povinnost svůj záměr oznámit jednomu z Archeologických ústavů. To je dnes snadno proveditelné online a jde o jednu ze zákonných agend, kterou má dnes každý možnost řešit plně digitálně. Celý proces začíná vyplněním webového formuláře, kde oznamovatel (obvykle stavebník) podá informaci o svém záměru. Informace jsou díky tomu zaznamenány přímo v AMČR. Proběhne kontrola oznámení a na jeho základě je vygenerován tzv. projekt, který nese své unikátní označení. Do AMČR mají přístup archeologové jednotlivých organizací oprávněných k provádění výzkumů a tyto projekty si následně registrují, čímž dávají najevo, že zahajují jednání s oznamovatelem a že zajistí provedení archeologického výzkumu, je-li to potřebné. O všech těchto krocích je oznamovatel projektu průběžně automaticky informován.
Data lze v Digitálním archivu filtrovat a zobrazovat v mapě (https://digiarchiv.aiscr.cz/results?mapa=true).
Do AMČR dnes tímto způsobem přichází na 18 000 záznamů ročně. Zhruba třetina až polovina oznámených projektů vede k provedení terénního archeologického výzkumu. V takové chvíli jsou do AMČR zaznamenávány jak všechny základní údaje o průběhu výzkumu, tak následně jeho výsledky, včetně dokumentace. Díky tomu je celý proces tvorby archeologických informací řešen jednotně, je možné jej koordinovat a zlepšovat.
Digitální nástroje celý tok informací významně urychlily a zpřehlednily. K uložení informací o výsledcích výzkumu do AMČR obvykle dochází do tří let od ukončení terénních prací. Následně jsou všechny údaje zkontrolovány a finálně archivovány. Co je však nejpodstatnější, po archivaci dojde obratem ke zveřejnění údajů, a to v online prostředí nazývaném Digitální archiv AMČR.
V Digitálním archivu dnes najdete desítky tisíc dokumentů, včetně 16 tisíc leteckých fotografií archeologických lokalit a krajiny (https://digiarchiv.aiscr.cz/results?kategorie_dokumentu=lfoto&entity=dokument).
Digitální archiv je webovou aplikací, kde lze procházet veškerá archivovaná data dostupná v AMČR. Původně se jednalo hlavně o dokumentaci výzkumů a k ní navázané údaje, ale s nástupem roku 2021 jsou v Digitálním archivu nově dostupná kompletní data AMČR, bez ohledu na typ či původ. Většina záznamů je otevřená, bez nutnosti se do systému registrovat, nicméně pro procházení terénní dokumentace je třeba bezplatná registrace. Ta otevře přístup k desítkám tisíc dokumentů, které lze pro nekomerční účely volně prohlížet, stahovat a užívat. V AMČR sice existuje jistá skupina chráněných údajů dostupných pouze odborníkům, jedná se však jen o jednotky procent z celkového množství nabízených datových souborů.
Fotografie výzkumu prováděného při výstavbě obchvatu Kolína, s odhalenými archeologickými objekty (https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-DL-200800699).
Dokumenty v dostupné Digitálním archivu jsou různorodé, patří mezi ně také plány lokalit (https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-DY-100000035) vytvořené pro Archeologický atlas ČR (http://www.archeologickyatlas.cz/).
Jak bylo řečeno, Digitální archiv sjednocuje přístup nejen k datům z jednotlivých archeologických výzkumů, ale dovoluje přistupovat i k dalším evidencím, jako je archiv leteckých snímků, knihovna 3D modelů, nebo data sbíraná skrze nový Portál amatérských spolupracovníků a evidence samostatných nálezů (AMČR-PAS). Aby byla využitelnost dat z AMČR co nevíce posílena, existuje též veřejné aplikační rozhraní (API) pro jejich automatizované čtení, tzv. „sklízení“. To je opět dostupné každému uživateli a své uplatnění nachází zejména při poskytování dat o české archeologii jak mezi jednotlivými institucemi v ČR (např. pro Národní památkový ústav či pro muzejní systémy), tak pro prezentaci české archeologie na mezinárodních portálech, jako je Europeana. Posloužit ale může i technicky zdatným jednotlivcům, kteří tak mohou digitálně zpracovávat všechna data ukládaná v Archeologické mapě.
Součástí Digitálního archivu je také nově budovaná Knihovna 3D modelů archeologických nálezů a lokalit (https://digiarchiv.aiscr.cz/results?entity=knihovna_3d).
Celý proces digitalizace archeologie pomohl nastartovat potřebnou diskusi o nutnosti data z výzkumů bezpečně ukládat, nastavit pravidla jejich sběru, ale také o potřebě otevřeně dávat výsledky k dispozici těm, kdo archeologii většinově financují – tedy široké veřejnosti. I když jádro archeologické práce vždy bude ležet v terénu a na bedrech archeologů s motyčkou v ruce, neobejde se již nikdy bez podpory digitální infrastruktury. Právě proto vzniklo celé spektrum nástrojů, které dnes zaštiťuje AIS CR (doporučujeme navštívit web AIS CR s výčtem všech poskytovaných služeb). Z AMČR, jako hlavního úložiště dat se dnes stala nezbytnost a jeden z prostředků, jak archeologie naplňuje své poslání i v moderním, digitalizovaném světě 21. století.
Součástí AMČR je nově také Portál amatérských spolupracovníků a evidence samostatných nálezů (AMČR-PAS), který podporuje možnosti zapojení laické veřejnosti do výzkumu (http://www.archeologickamapa.cz/pas).
