• Miloš Roháček

Hry v průběhu věků (1) Astragaly

Můžeme se domnívat, že hry jsou stejně staré jako lidstvo samo. V pravěkých, starověkých a středověkých společnostech měly hry, podobně jako v dnešní době, jistě významnou úlohu a to nejen zábavnou, ale i společenskou a duchovní. Při příležitosti dnešního Světového dne her jsme se rozhodli odstartovat nový seriál o více či méně známých a dochovaných hrách z průběhu věků, které známe díky archeologii a historii. Jako první hru si představíme astragaly.


Skleněné astragaly, Řecko, 3.-2. století př. n. l.
Skleněné astragaly, Řecko, 3.-2. století př. n. l.

Jedná se o jedny z nejstarších archeologických dokladů pro hry či aktivity vyžadující 'roli náhody'. Astragaly jsou zvířecí (z ovce nebo kozy) kosti, přesněji součást kloubu mezi lýtkovou a holenní kostí. Docházelo často k jejich úpravám jako hlazení, broušení, či se do nich vyvrtávaly díry (mohly i být zavěšené na krku jako amulety). V pravěku a starověku docházelo i k jejich barvení (nejspíše pro odlišení) a dochovaly se i vyznačené hodnoty na jejich stranách (například u Římanů). Jakožto předchůdce kostky mohly být astragaly použity k různým hrám či hazardu. Zároveň zřejmě mohly být užívány k věštění.


A jak se s nimi hrálo? Doslova zapsaná pravidla nemáme, ale můžeme je odhadovat podle dochovaných soch, maleb a jiných nálezů z prostředí antického Řecka a Říma jako například vyobrazení dívek hrajících si s astragaly na malované mramorové desce z Herkulanea. Pravidla mohla být dost podobná současné hře "knucklebones", která (už podle názvu) z astragalů vychází. Bylo pravděpodobně více možností. Jeden z principů mohl tedy spočívat ve vyhození kostek do vzduchu, zachycení alespoň jedné na hřbetu ruky a následně opět vyhození té jedné a bleskové sbírání kostek ze země dříve, než vám stihne dopadnout do ruky. Popřípadě se mohly házet na různé podklady a desky. Záleželo pravděpodobně i na tom, jak dopadly a na vyznačených hodnotách na jejich stranách, podobně jako u kostek.



Nálezy upravených astragalů známe již od neolitu. V našem prostředí jsou známy z kontextu sídlišť a pohřebišť doby bronzové a halštatské. Například na Moravě z několika lokalit v okolí Vyškova. Ze středních Čech pochází větší kolekce z lokality Kněževes u Prahy z období knovízské kultury. Ve Středomoří v době bronzové byly například hojně nalézány uložené v hrobech. V řeckém a římském světě byly velmi rozšířené a oblíbené. Existovaly zde i astragaly vyrobené z hlíny, bronzu, zlata, skla, stříbra, slonoviny a polodrahokamů. Také římští vojáci si jistě rádi dopřáli tuto kratochvíli, nálezy astragalů pochází například z Vindobony, původně keltské osady, kde poté stál římský vojenský tábor. Nálezy máme i od Germánů a stejně tak u Slovanů, například lokalita Staré Město.


Návod na soudobé knuckebones najdete na mnoha youtube kanálech.

Nývltová-Fišáková, M. - Parma, D. 2014, 115, obr. 2.
Nývltová-Fišáková, M. - Parma, D. 2014, 115, obr. 2.

Pro více informací o nálezech z našeho pravěkého prostředí si můžete přečíst například:


Nývltová-Fišáková, M. - Parma, D. 2014: Hrátky s kostmi. Astragaly jako doklady her v mladším pravěku, Studia Archeologica Brunensia 19, 113-122.


Smejtek, L. 2006: Kostěné „kameny“ neznámé mladobronzové deskové hry, nebo „kultovní předměty“?, Archeologie ve středních Čechách 10, 391–415.


Knápek, R. - Šedo, O. 2017: Mocní a jejich hry: Hrací kostky v rukách příslušníků elit doby římské, Živá archeologie 19/2017, 25-34.


Štítky:

Nejnovější příspěvky