• Miloš Roháček, Alžběta Bergerová

Zaostřeno na nálezy V

V dnešním díle seriálu zaostřeném na archeologické nálezy, Vám představíme další dva zajímavé objevy. Tentokráte půjde docela pěkný kontrast příkladu úžasné mistrovské řemeslné práce a díla učně nebo spíše asi jeho „školní úkol“.


Miloš Roháček: Achát s vyobrazením boje nalezený u paláce Pylos (Řecko)


Tento nález je znám teprve krátkou dobu. Jedná se o tzv. Combat Agate (volně přeloženo jako Bojový achát, respektive Achát s vyobrazením boje). Pochází z bohatého hrobu tzv. Gryfího válečníka (v originále Griffin Warrior tomb - pojmenováno objeviteli), nalezeného poblíž paláce Pylos na řeckém poloostrově Peloponés. Datován je v chronologii řecké doby bronzové do stupně LH II (Late Helladic - doba pozdně heladská), což spadá přibližně do 16.-15. století př. Kr.. Nález byl učiněn týmem z univerzity v Cincinnati v roce 2015 a publikován v roce 2017. Jedná se o pečetní kámen malých rozměrů (délka 3,6 cm, šířka 2,2 cm a tloušťka 1 cm), jenž nese vyobrazení boje. Vidíme tam dlouhovlasého heroického válečníka, oděného pouze do bederní roušky, který má za pasem pochvu na meč. Ten soupeří s nepřítelem, jehož jednou rukou drží za chochol jeho helmy a druhou rukou jej bodá mečem. Kromě helmy se protivník chrání štítem a je ozbrojen kopím. Na sobě má jakousi formu kiltu, odlišnou od bederní roušky našeho hrdiny. Na zemi leží další, už padlý protivník, oblečen do podobného kiltu a u něj leží meč s pochvou. Nález je jedinečný jak svými rozměry, tak zejména detailním vyobrazením scény, který v oblasti egejské doby bronzové nemá obdoby. Známo je hodně podobné bojové ikonografie, leč tento achát svojí precizností ostatní převyšuje. Rovněž nám odhaluje drobné detaily některých tehdejších reálií, jako například vykreslení pochvy pro meč či detaily vzezření postav a jejich výstroje či zbraní. Doba bronzová v Řecku je tradičně označována jako doba mýtů, věk hrdinů, jejich zápolení a velkých skutků, jak například poté reflektují homérské eposy. Tato scéna nám opět trochu poodhaluje, že ohlasy této hrdinské doby v době pozdější (homérské eposy pochází přibližně z 8. století př. n. l., kdy v Řecku už probíhala plná doba železná), mohly odrážet skutečnou minulou realitu.





 2. obrázek: Stocker, S. - Davis. J. 2017, str. 585, obr. 2.


Alžběta Bergerová: Onfimovy gramoty z Novgorodu (Rusko)


Archeologické nálezy, které by byly přímo vyrobené dětmi je velmi obtížné identifikovat. Víme, že se děti běžně zapojovaly do práce spolu se svými rodiči, přesto je jejich přítomnost v archeologických pramenech jen málo výrazná (nachází se hračky, dětské oblečení, atd.). Přesto se najdou i výjimky. Díky vhodným podmínkám se v Novgorodu dochovala spousta organických materiálů, mezi nimi poutají pozornost nápisy na březové kůře, kterým se také říká gramoty. Byl to tehdy dobře dostupný materiál používaný ke korespondenci a zapisování běžných věcí běžných lidí. Na některých (pocházejí z vrstvy datované do 13. stol. n.l.) se dochovali dětské kresby a „školní cvičení“.


Přímým dokladem takové dětské výuky jsou nápisy chlapce Onfima. Jako např. nalezená gramota, kterou napsal asi jako vzkaz pro kamaráda: …Poklona Onfima Danilovi…. s kresbou zvířete a zřejmě aby to bylo více pochopitelné ještě s nápisem …Jsem zvíře….. Kromě procvičování psaní Onfilm hodně kreslil, sebe, svého otce a kamarády, nebo třeba jak jezdí na koni, lodě na řece a bojovníky. Na dalších jeho obrázcích si můžeme všimnout, že postavičky mají jiný počet prstů a jejich autor zřejmě ještě neuměl počítat a nebo tomu prostě jen nevěnoval pozornost. Usuzuje se, že Onfilovi bylo kolem 6 - 10 let.




Fotografie pocházejí z osobních archivů autorů příspěvků, nebo z veřejně přístupných zdrojů.

Literatura a použité obrázky: Stocker, S. - Davis. J. 2017: The Combat Agate from the Grave of the Griffin Warrior at Pylos, Hesperia: The Journal of the American School of Classical Studies at Athens, vol. 86, No. 4., str. 583-605. http://gramoty.ru/birchbark/document/show/novgorod/199/


Nejnovější příspěvky