Please reload

Nejnovější příspěvky

Konference Otázky neolitu a eneolitu nás letos zavedla za archeologickými krásami Slovenska

10/10/2016

Autor textu:

Jako již tradičně, i v letošním roce proběhlo pracovní setkání odborníků na mladší a pozdní dobu kamennou, organizované tentokrát Archeologickým ústavem SAV v Nitře a Slovenským banským múzeem v Banskej Štiavnici. Již 35. ročník se uskutečnil v samém srdci krásného slovenského města, památce UNESCO, Banské Štiavnici, lokalizované uprostřed krásné přírody Štiavnických vrchů.

 

Po prezentaci účastníků z Čech, Moravy, Polska a Slovenska byl v Rytířském sále Starého zámku zahájen 1. blok referátů, týkajících se období neolitu. Zaznělo celkem 8 příspěvků věnovaných nově zkoumaným lokalitám kultury s lineární keramikou ve Vrábľoch, středním Pohroní a Trnavské tabuli. Po malé přestávce na drobné občerstvení kávou a koláčky následovaly referáty o štípané a broušené industrii z východních Čech, Horního Slezska a vlivech Malické kultury mimo území Malopolska. O zlatý hřeb odpoledního programu se postaraly prezentace nově objevených neolitických studní z Uničova (okr. Olomouc) a Velimi (okr. Kolín). Průzkum obou unikátů probíhal v úzké kooperaci s přírodovědci a přinesl mnoho nových poznatků a informací o přírodních podmínkách a charakteru krajiny v období staršího neolitu na daných lokalitách. Večer následovala diskuse k předneseným referátům v prostorách Banského múzea, doplněná degustací moravských a slovenských vín.

 

 

Následující den se konala celodenní exkurze po Banské Štiavnici.  Všichni se ráno po vydatné snídani shromáždili před penzionem Kachelmann a odtud vyrazili ve dvou skupinách ke štole Glanzenberg. Důlní dílo pochází pravděpodobně již ze 12. století, kdy místní horníci začali těžit z andezitového masivu rudu, kterou poté tavili a získávali stříbro a zlato. Vstup do důlního díla obstarává Dedičná štôlňa Glanzenberg (obr. 2). Ta vede jen několik metrů pod hlavní cestou, jíž  proslavily návštěvy několika panovníků a císařů vídeňského dvora, na jejichž počest byly v štole osazeny pamětní desky.  Před samotným sfáráním do štoly proběhla krátká přednáška o historii hornictví v regionu Štiavnických vrchů. Každý z nás obdržel nezbytné vybavení  v podobě pláštěnky, ochranné přilby a baterky.  „Řádně vyzbrojeni“ jsme vyrazili do štoly. Na naší trase dlouhé cca 1 km jsme kromě samotného důlního díla měli možnost obdivovat i endemicky se vyskytující druh pavouka a několik druhů hub.  Několika sfáravším kolegům se po cestě rozbila baterka, takže cesta na povrch byla okořeněna i troškou adrenalinu. Po  krátkém obědě v místní hospůdce následoval  výšlap po naučném archeologickém chodníku s průvodcem Jozefem Labudou  ze Slovenského banského múzea. 

 

 

Cestou jsme měli možnost obdivovat bezpočet místních památek, náležících do období gotiky až baroka. Prvním dobytým vrcholem se stala lokalita Glanzenberg (obr. 3). Na vrcholu kopce se nachází opevněný areál  fungující v období  12.-17. století. Doposud viditelný zemní val a paralelně probíhající zděná hradba vymezuje plochu cca 5 ha. Odtud se nám naskytnul vskutku nádherný výhled na Štiavnické vrchy, horu Sitno, město Banskou Štiavnici, dokonce i Nízké Tatry, a kdesi v dálce se matně rýsoval i nejvyšší vrchol Vysokých Tater - Gerlachovský štít. Po náročném výstupu jsme se vydali z kopce směrem na centrum města. Při sestupu jsme zaznamenali pozůstatky  hornických obydlí a výchoz andezitu se stopami po těžbě rudy. Většině účastníků začaly těžknout nohy a pánskému osazenstvu kručet i v žaludku. Organizátor konference, Ivan Cheben, nás všechny mile překvapil „banickou kolací“. Z batohu, který celou dobu vláčel na zádech, vytáhl chléb, sádlo a navrch ještě přidal klobásky z baraniny. Všem svačina značně vylepšila náladu a s chutí jsme pokračovali v chůzi po stezce. S blížícím se městem se přímou úměrou zvedala i naše žízeň. Část výpravy se oddělila a šla se občerstvit do jednoho z místních restauračních zařízení, zbytek osazenstva se vypravil poznávat další krásy města,  mezi které bezesporu patří  místní Kalvárie. Kopec Scharfenberg (obr. 1) je celý ověnčen barokními sakrálními stavbami. Komplex se skládá ze čtyř částí – tří úvodních kapliček, pěti větších staveb a kříže a dalších sedmi kapliček s půlkruhově ukončeným obzorem. Nejníže z větších staveb se nachází Dolní kostel, nad ním Svaté schody ukončené dvoupodlažní barokní kaplí Ecce Homo a samotný vrchol hory korunuje Horní kostel (obr. 5). Při náročném výstupu jsme se opět řádně zapotili, ale ten nádherný výhled a atmosféra místa samotného námahu rychle vymazala. Bohatý program večer završila plenární diskuze k aktuálním problémům terénního a teoretického výzkumu období neolitu a eneolitu doprovozená společnou večeří skládající se z místní speciality - trhanců, podávaných ve dvou variantách, na slano a na sladko.

 

 

Poslední den setkání probíhal opět v přednáškovém sále Starého zámku. Druhý blok referátů byl věnován příspěvkům týkajících se badenské kultury na Slovensku. Obecenstvo velice zaujal nevšední příspěvek kolegy Petera Tótha, který prováděl záchranný archeologický průzkum pivnice z „pohledu hlodavce“. Ve stropě sklepa kopaného do spraše se zachoval sídlištní objekt badenské kultury s pohřbem. Kolega tak měl jedinečnou možnost zkoumat inverzně stratigrafii objektu. Další referáty se zabývaly především štípanou industrií v období eneolitu na Moravě a Slovensku. Přínosný byl rovněž výklad o nově objeveném trojnásobném rondelu na katastru obce Lontov (okr. Levice). Třetí blok referátů se zabýval současným poznáním neolitu a eneolitu v regionech střední Evropy a novým návrhem chronologie eneolitu na Moravě.

 

 

Setkání vygradovalo pozváním na 36. setkání, které se uskuteční tentokrát na Moravě.

Budeme se tedy těšit na další příjemné shledání, které nás obohatí nejen o vědomosti, ale i o nové kontakty a přátele.

Please reload

Please reload

Archiv