- Milan Kukla a Julie Tomsová
Za pozůstatky vodní tvrze do Neumětel
K poznávání okolí může člověka popostrčit třeba taková plánovaná odstávka elektřiny. Tak tomu alespoň bylo v mém případě tehdy, když jsem se vydal na průzkum jihozápadního Berounska. Při své výpravě jsem navštívil mnoho zajímavých lokalit a s jednou z nich - a to sice pozůstatky vodní tvrze v obci Neumětely - vás nyní seznámím. Možná se na zajímavý výlet do přírody okořeněný špetkou historie, archeologie, ale i staročeských bájí, vydáte i vy!
Jméno staročeské obce Neumětely v okrese Beroun ve Středočeském kraji zná snad každý školák a to i přesto, že často ani neví, jestli obec skutečně existuje nebo kdy existovala. A pokud přece ví, tak s největší pravděpodobností ani netuší, kde vůbec leží. Nesmrtelný věhlas této prastaré obci zajistil Alois Jirásek, jehož Staré pověsti české jsou dodnes povinnou školní četbou a který barvitě převyprávěl pověst o Horymírovi a jeho koni Šemíkovi, převzatou od staršího kronikáře Václava Hájka z Libočan. Neumětely tak prosluly jako sídlo bájného vladyky Horymíra a jeho věrného oře Šemíka, který tu byl údajně svým pánem pochován před vraty jeho tvrze.
V Neumětelích jsem pochopitelně nehledal ani Šemíkův hrob, ani bájného Horymíra, ale neumětelskou tvrz pocházející z druhé poloviny 13. století a nacházející se v jižní části obce u Velkého rybníka, a to málo, co z ní dodnes zbylo a co je pouhým pohledem oka zachytitelné.
Do obce se lze dostat buď autem, autobusem, nebo vlakem (zastávka je zhruba 1 km západně od obce). K místu zaniklé tvrze dojdete silnicí na Hostomice, kde za Velkým rybníkem zatočíte vpravo na polní cestu.
Malebný pohled se vám naskytne, pokud dojdete podél rybníka až na jeho okraj. Nabudete zde dojmu, že přítok rybníka přichází zleva. Opak je však pravdou. Jedná se o pozůstatek obranného vodního prvku, který je nyní při břehu hustě porostlý olšemi, jejichž odpadlé větve vztahují z tmavé vody své zkřivené pahýly k nebesům jako ruce troufalých útočníků, které po boji pozřela voda. Přes tento vodní příkop směrem k západu vidíme louku, na které ještě počátkem 19. století bylo možné spatřit zbytky zdiva pocházejícího z místní tvrze.
Vrátíme-li se o pár metrů zpět, uvidíme v poli vyšlapanou pěšinu, obcházející křovím porostlou mez. Ta nás dovede obloukem k drobnému prostupu mezi vegetací, odkud se otevře zajímavý pohled. Za příznivých podmínek lze v severním směru spatřit porostové příznaky (tmavě zelená a vyšší tráva) naznačující dnes zasypaný vodní příkop, přes který vedl most.
Seběhnete-li z meze dolů a vydáte se zpět k rybníku, dostanete se do prostoru, kde se nacházela samotná tvrz. Cvičeným okem lze postřehnout mírnou terénní vyvýšeninu, která se táhne z jihu na sever kolem zasypaného příkopu, Při troše dobré vůle a notné dávky fantazie si lze představit obranné valy, které na vnější straně příkopu chránily neumětelskou tvrz.
K naší smůle však intenzivní zemědělská činnost toto pozoruhodné místo změnila k nepoznání a proto své představy musíme a můžeme opírat pouze o dobová sdělení nebo o historické mapy. Na nich je dobře viditelný výše zmiňovaný most přes západní vodní příkop. Bohužel jde o jediný – ikonografický – pramen. Písemné zmínky se o tomto faktu bohužel nijak nezmiňují.
Posledním pramenem poznání, který zde uvádím, je snímek z tzv. Lidarových map. Zobrazuje terénní situaci tak, jak ji vidí družice. Můžeme na něm vidět terén ve své přirozené podobě, oproštěný o vegetaci, a díky tomu si udělat lepší obrázek o terénní situaci daného prostoru.
Při svých toulkách jsem si nemohl nepoložit otázky, jež nebyly dosud nejen zodpovězeny, ale ani kladeny. Kupříkladu zde již zmíněná problematika jižního valovitého útvaru zavírajícího se k severu, který v krajině připomíná zarostlou mez. Jedná se o pozůstatek předsunutého opevnění? Nebo jde o přírodní útvar či starší opevnění bodu, kterého bylo opětovně využito v raném středověku? Díky absenci hmotných pozůstatku o tom můžeme bohužel pouze spekulovat. Snad budoucnost technologií a nové postupy archeologického bádání přinesou jednou další pozoruhodné poznatky.
Autor fotografií: Milan Kukla.
.
