• Zdeněk Beneš, František Doubek, Johana Tlustá

Zaostřeno na nálezy II

Nejčastější otázka, kterou jako archeologové dostáváme například od našich příbuzných nebo známých, se týká předmětů, které jsme našli a které z nich jsou ty nejzajímavější. V druhém díle našeho nového seriálu zaměřeného na archeologické nálezy vám na tuto otázku zodpoví dva naši kolegové. Dozvíte se tedy, co je za jejich kariéru na UAPPSČ nejvíce uchvátilo.

František Doubek: Korálky vyrobené z červeného mořského korálu


Jako můj nejoblíbenější nález bych určitě vybral drobné korálky vyrobené z červeného mořského korálu nalezené letos v létě během archeologickém výzkumu halštatské polozemnice. Její zhruba čtvrtina půdorysu byla zachycena při stavbě rodinného domku v Kounicích u Českého Brodu. Celkem bylo těchto korálků nalezeno přes padesát kusů společně s jedním drobným jantarovým korálkem. V tehdejší době se jednalo o opravdu exkluzivní zboží, které nám dnes dokládá jednak zručnost tehdejších „šperkařů" a také funkční dálkový obchod této oblasti se Středomořím. V okolí Kounic se již dříve takovéto korálky podařilo nalézt (Čelákovice, Poříčany), vždy se však jednalo o jednotlivé kusy.





Zdeněk Beneš: Stohektarové hradiště ze starší doby bronzové


Asi nejvíc dechberoucím nálezem, který jsme na výzkumu učinili, nebyl objev nějakého jednoho konkrétního předmětu, ale hned celého nového hradiště. Nikdy jsem si nemyslel, že ještě v dnešní době je možné objevit něco, co je tak ohromné. Pravda, ten původní nápad, tedy hypotéza, nevzešel z mé hlavy, nýbrž z hlavy kolegy Miloše Vávry, a sice na základě tajemného nedatovatelného příkopu při dohledu vodovodního přivaděče. Ale že se z toho nakonec vyklube stohektarové hradiště ze starší doby bronzové, vůbec největší útvar vytvořený lidskou rukou z tohoto období v našich zemích, to by nehádal asi nikdo. Při záchranném výzkumu před rozšířením v kamenolomu v Plaňanech v letech 2017 až 2018 jsme zjistili část průběhu hradby tvořené 11 metrů širokým vnějším příkopem a za ním jen nevýrazným příkopkem vnitřním. Mezi nimi stála původně hradba s kamenným lícem, dnes již v podstatě erozí snesená. Do dnes se dochovala jen jako nepříliš výrazná mez oddělující katastrální území Vrbčan a Plaňan. Během výzkumu jsme objevili rovněž jednu z bran do hradiště, tedy spíše branku, jelikož průchod mezi rameny vnějšího příkopu měřil jen asi něco málo přes metr. Takových branek muselo do hradiště vést hned několik. Některé z nich byly potvrzeny geofyzikálním měřením ing. Romana Křivánka (Archeologický ústav AV ČR v Praze), který se rovněž během řady výjezdů postaral o stanovení úplného rozsahu hradiště, které sahalo až k obci Radim a zaujímalo plochu cca 150 hektarů. O jeho vnitřní zástavbě toho ale zatím mnoho nevíme a otazníkem rovněž zůstává, k čemu bylo používáno.



Plaňany 2017-2018 brána hradiště

Plaňany 2017-2018

Fotografie pocházejí z osobních archivů autorů příspěvků, nebo z veřejně přístupných zdrojů.

Nejnovější příspěvky